český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Malebný Rabštejn

Romantické údolí s meandrovitě se vinoucím tokem Střely se zařízlo do malebné kopcovité krajiny západních Čech severně od Plzně. Jeho svahy prudce vystupují nad bystře tekoucí říčkou, která dostala jméno zřejmě podle rychlého toku. Údolí vytváří výrazný kaňon zejména u skalního ostrohu, na němž se vypíná historické městečko Rabštejn nad Střelou.

 

Často se o něm píše jako o nejmenším českém městě. Je i není. Ze současného hlediska městem není. Chybí mu oficiální status i samostatná existence. Není samosprávnou obcí, ale byl připojen jako městská část k městu Manětín. Proto nemá vlastní městský úřad. Kromě toho nevyhovuje současné definici pojmu město ani velikostí, charakterem zástavby a počtem obyvatel – maximální počet dosáhl v 19. století pěti set. Po vysídlení Němců klesl pod stovku a poslední sčítání z roku 2011 zjistilo jen 25 stálých obyvatel.

Rabštejnu však nelze upřít, že je nejmenším historickým městem v Česku. Městská práva dostal už v roce 1337. Má také přinejmenším z 15. století známou městskou pečeť a z ní vycházející městský znak. Ve starých listinách býval střídavě uváděn jako město a městečko. To druhé označení zcela převládlo v 19. století. Z vnějších znaků odpovídalo pojmu jen opevnění.

Takže Rabštejn nad Střelou můžeme označit za historické město. A z těch má u nás skutečně nejméně stálých obyvatel a lze jej považovat za nejmenší.

 

Krátký pohled zpět

Jeho historie dosahuje do 13. století. Z roku 1269 pochází první písemná zmínka o existenci hradu. Městečko kolem něj založil ve třicátých letech následujícího století podkomoří krále Jana Lucemburského Oldřich Pluh, který používal přídomek z Rabštejna. Jeho synové se dostali do sporu s Karlem IV., který město oblehl, a Pluhové mu hrad pod tlakem prodali. Karel IV. pak Rabštejn často používal jako zastávku na svých cestách na západ země a do Norimberka.

Rabštejn byl sídlem řemeslníků a obchodníků a těžil z polohy na kdysi frekventované stezce vedoucí z Prahy přes Rakovník do Žlutic, Lokte a Chebu. Na ní měl právo vybírat clo.

Dlouhým a leckdy klikatým dějinným vývojem vzniklo dnešní malebné městečko s neobvyklým počtem historických památek rozmístěných na malém skalním ostrohu. Bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

 

Co Rabštejn nabízí

Při příjezdu od Manětína upoutá na vyvýšenině u cesty torzo kruhové věže, zvané Tupá, jediného zbytku hradu Sychrov. Pohled odborníků na něj se liší – jedni jej považují za samostatné opevnění, samostatný hrad, jiní za předsunutou část hradu Rabštejn.

Pozůstatky tohoto významného šlechtického sídla najdeme hned přes silnici. Gotický hrad byl původně rozsáhlý a zabíral celou nejvyšší část skalního ostrohu. Zůstaly z něj jen ruiny, z nichž nejvýraznější je zbytek Dlouhé věže na nejvyšším místě hradiště.

Některé části hradu byly přestavěny na barokní zámek a většinu zbylého prostoru zaplnil v 17. století klášter servitů a barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné (na snímku). Obě stavby byly zařazeny mezi kulturní památky. Už dříve tu stával klášter karmelitánů, ale ten byl rozvalen o století dříve. Klášter nyní patří soukromníkovi, sloužil jako hotel, ale v současnosti není v provozu. Do prostoru někdejšího hradu byl vestavěn i barokní zámek. Je nyní pěkně upravený, obklopený francouzskou zahradou, v sezoně přístupný a pořádají se tu i svatby.

Když sestoupíme z nejvyšších poloh na svažující se náměstí, uvítají nás roubené a hrázděné domky spíš venkovského než městského rázu. Chybí typická městská stavba – radnice, ale upoutá nedávno zrestaurovaná zděná patrová budova muzea. Jako jedna z mála zachovaných staveb má městský charakter. Zdevastovaný dům byl s pomocí evropských peněz opraven a nedávno, v roce 2016, zde bylo otevřeno muzeum. Moderní expozice se postupně dokončuje.

 

Nevynechat Četnickou stanici!

Na rabštejnském Pluhovském náměstí rozhodně se nesmí vynechat návštěva informačního centra pojmenovaného Četnická stanice. Nadšenci propagující turistiku v okolí Střely je tak nazvali, protože v domě skutečně působili v první polovině 20. století místní četníci. V infocentru návštěvníkům nejen ochotně podají turistické informace o Rabštejně a okolí, ale také výbornou kávu. Však oficiální název zní Info-café Četnická stanice.

Návštěva tohoto místa je důležitá i proto, že se zde dozvíme otevírací doby místních pozoruhodností. Rabštejn nad Střelou patří sice k nejzajímavějším turistickým cílům u nás, ale leží přece jen mimo hlavní trasy. A tak jsou návštěvní doby v některých případech omezené. Proto lze doporučit vyžádání základních informací už při plánování cesty.

Vydáme-li se z náměstí níž, uvidíme nenápadnou loretánskou kapli patřící k nejmenším v Česku. I ta byla nedávno zpřístupněna. Míjíme stavby lidové architektury, procházíme městským opevněním, zastoupeným zbytkem Dolní brány (na snímku). Mineme smírčí kříž pocházející z roku 1583 a blížíme se k další významné památce, kamennému mostu.

 

Záhada kamenného mostu

Přes Střelu vedla do Rabštejna zemská stezka mířící z Prahy do Chebu a dál na západ. Řeku přecházel kamenný most ležící v předpolí městečka. Most, někdy zvaný Pluhovský, se dosud považoval za druhý nejstarší zachovaný v Čechách – po Kamenném mostu v Písku a před pražským Karlovým mostem. Byl vyhlášen technickou památkou a využili jej opakovaně filmaři, třeba režisér Strach při natáčení pohádky Svatojánský věneček.

Délku má padesát pět metrů a šířka přesahuje čtyři metry. Byl postaven z hrubozrnného pískovce a při stavbě se uplatnila i místní břidlice. Most se všeobecně považuje za gotický a většina odborníků klade jeho vznik do let 1335 až 1340, za života Karla IV.

Otazník ke stáří mostu přinesl rok 2017. Potřeboval zásadní opravu a byl téměř celý rok uzavřen. Stavebních prací využili k průzkumu archeologové. Pod prvním obloukem objevili stavební prvky, které stáří zpochybnily. Archeolog Daniel Stráník z Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici o mostu řekl: „…v poslední době pochybujeme, že je gotického stáří. Spíš se přikláníme k mladšímu datu.“ Přesné stáří se z dosavadního stavu průzkumu však nedá přesně určit.

V každém případě lze předpokládat, že zde, na zemské stezce, nějaký most už ve středověku stál. Není však jisté, zda je to přesně ten, který můžeme v Rabštejně vidět. Jistotu přinesou až další výzkumy.

 

Naučná stezka Rabštejn

Chceme-li dobře poznat unikátní městečko, doporučujeme vydat se po značené okružní naučné stezce. Má délku asi osm kilometrů a 14 informačních tabulí. Na nich potkáme všechny už vzpomenuté pozoruhodnosti, ale nejenom je, i některé další v nejbližším okolí. Trasa pod hradním kopcem vede k zachovalým lomům na břidlici, kde se získávala kvalitní krytina nejen na místní stavby, ale i na střechy chrámu sv. Víta a Prašné brány v Praze nebo střechy Karlštejna. Těžba v lomech vrcholila ve 14. a 15. století, ale dnes se tady už netěží.

Cesta míří také na židovský hřbitov chráněný jako kulturní památka. Jeho počátky lze najít v polovině 17. století. Skládá se ze dvou částí. Starší z nich byla pro další využití vyvýšena. To je dost unikátní jev, známý u nás jen z Prahy. Ohradní zeď pochází z doby založení.

Naučná stezka pohodlně vede i údolím řeky Střely, které je součástí Přírodního parku Horní Střela. Míjíme staré mlýny i novější rekreační objekty, přecházíme lávkou řeku, uvidíme jednu z pevnůstek pohraničního opevnění z roku 1938 a vystoupíme na protilehlý svah průlomového údolí. Tam se ze skalní vyhlídky u kříže, zvané Hraběcí vyhlídka, naskýtá nejkrásnější pohled na Rabštejn. Dominuje mu především barokní zámek a klášter a dole pod ním zalesněné údolí Střely.   

 

Tajemná observatoř

Mezi zajímavostmi Rabštejna nelze nakonec opomenout observatoř, kterou ve svém soukromém domě postavil vynikající vědec Bohumír Plaček, experimentální fyzik světové pověsti. V důchodovém věku zde buduje unikátní astrofyzikální observatoř, která by se kromě kosmického záření měla zabývat fyzikou elementárních částic a solární fyzikou, obory, které pro většinu z nás zůstávají hlubokým tajemstvím.

Podaří-li se plán realizovat, bude rabštejnská soukromá observatoř napojena na celosvětovou síť specializovaných laboratoří ve světě.

 

Pověst o Havraním kameni

Rabštejn je česká podoba názvu Rabenstein – Havraní kámen. Původ má v pověsti o lovu, při němž kníže sestřelil havrana a v jeho útrobách našel nádherný jiskřivý krystal. Kníže se rozhodl, že jej dá vsadit do prstenu své snoubenky. Náhle se vynořil tajemný cizinec a prohlásil, že kámen patří jemu a havran mu jej kdysi ukradl. Aby to dokázal, zvedl kámen nad hlavu a pronesl zaklínadlo. Nebe se zatáhlo a blesky pobily celé hejno havranů. Vysvitlo slunce a nedaleká skála se proměnila v hrad vysvobozený z havraní moci. Kníže krystal cizinci vydal a ten mu za to věnoval hrad – Rabenstein.

Text a foto: Milan Holeček

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270