| Letní gurmán Mojmír Maděrič |  |
| Milan Šimáček |
Ročník 35 - číslo 31 |
Plný název
brněnské experimentální scény Divadlo na provázku je Divadlo Husa na provázku.
Vzniklo v roce 1968, jenže za brzké normalizace se musel název domácího ptáka
oficiálně vypustit, neboť lidé mu na plakátech připisovali písmeno
"k" a nad "a" dopisovali čárku. "Husák na provázku"
byl pro ustrašené úředníky v brněnských normalizačních klecích noční
můrou. A přímo do tohoto kultovního divadelního stánku angažoval režisér
Peter Scherhaufer, jeden z jeho zakladatelů, ihned po absolutoriu JAMU herce
Mojmíra Maděriče (nar.1955).
Doslova za pár hodin oslavíte (již podruhé) své 24.
narozeniny. Dovolte, abychom vám
k nim popřáli především pevné zdraví a hodně zajímavých hereckých příležitostí!
Děkuji. V roce 1955, kdy jsem přišel na svět, se rodilo už jenom výhradně
oficiálně v porodnicích. Tatínek s maminkou se rozhodli, že já se naopak
narodím doma. A tak jsem se narodil v mlékárně.
Prosím?
Otec byl jejím ředitelem, narodil jsem se tedy doslova nad mlékárnou.
A čím byla vaše maminka?
Učitelka a ředitelka Základní devítileté školy v rodných Polešovicích.
Předpokládám, že následovalo gymnázium v Uherském
Hradišti…
… ano, a po maturitě studium herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických
umění, kde mě učili pedagogové Rudolf Krátký, Jaroslav Dufek, a již
zesnulý režisér Pavel Hradil.
Na JAMU jste se poprvé setkal i s Peterem Scherhauferem…
A bylo to pro mě setkání doslova osudové. Již ve 3.ročníku jsem měl možnost
hrát v jeho Commedii dell´arte. Často na něj vzpomínám (Peter podlehl těžké
nemoci v červnu 1999, měsíc před svými 58. narozeninami), moc jsme si rozuměli,
nebylo potřeba slov.
Na které role v inscenacích Provázku jste hrdý, že jste
je ztvárnil?
Za všemi vytvořenými inscenacemi si dodnes stojím! Snad nejvíce se mi
dostala pod kůži již vzpomínaná Commedia dellárte, v níž jsem zaskakoval
za legendárního zápasníka Frantu Kocourka, Sviť, sviť, má hvězdo,
Brechtova Svatba, Příběhy dlouhého nosu Edwarda Leara
a Velký vandr.
Proč jste tedy z Provázku odcházel?
Nemohl jsem si příliš přivydělávat, což je u divadelního herce ve stálém
angažmá naprostá existenční podmínka k přežití. Řešil jsem velké
dilema, zda zůstat nebo odejít do Prahy,
ale protože jsme zrovna v té době čekali druhé dítě, dal jsem přednost výdělku.
Nicméně, hned jsme se nepřestěhovali, téměř tři roky jsem mezi Prahou a
Brnem pendloval. Nechtěl jsem, ale musel! Parta byla na Provázku skvělá, naše
příhody jsou dnes legendami, ale z toho nešlo uživit rodinu. A to jsem si
vzal na půl úvazek dokonce souběžný pracovní úvazek korepetitora!
Jaké nástroje ovládáte?
Muzikálnost a zpěvnost jsem zdědil po rodičích, otec hrával za éry němého
filmu v kině na housle. Nejlíp hraju basu, na ni jsem hrával v klukovských
kapelách už na základce i na gymplu,
ale zvládám i kytaru a jiné nástroje.
Dá se dnes v uměleckém snažení obstát aniž by kumštýř
neklesl pod úroveň?
Do divadla k F. R. Čechovi mě po Provázku doporučil kolega Oldřich Navrátil.
Ringovo divadlo kritici zatracují, ale on svého času dělal měsíc co měsíc
hromady představení. Již předtím jsem byl obsazen Ivo Paukertem na Kavčích
horách do inscenace, a o něm taky leckdo nehovoříval pochvalně. Jenže - co
je to pod úroveň? V kumštu nemáte měřítko, to není exaktní věda. A
hlavně - na "volné noze" se musíte uživit. Samozřejmě, je rozdíl
dělat divadelní adaptaci nonsensové poezie Edwarda Leara a Go-go show se
sourozenci Gondíkovými. Ale já si v těchto monstr-programech začal strašně
vážit jejich režiséra Jiřího Adamce. Jistě, nelze neslyšet, že byl
komunista, který točil ideologicky zabarvené věci, leč "na place"
je obrovský profesionál. Je jako režisérka Eva Tálská na Provázku, fakt.
Ale hlavně: to je strašný rozdíl dělat divadlo a televizní zábavu!
Vaše paní Jitka je…
… kadeřnice, a máme spolu syna Vojtěcha, počítačového maniaka - narozeného
v roce 1986,
a dceru Elišku, komediantku - ročník 1988, která začíná po prázdninách
studovat hotelovou školu.
Vy sám jste z velké rodiny?
Ano, jsem z pěti dětí. Dvě sestry jsou učitelky, "vizovický"
bratr ekonom, a druhý zůstal v Uherském Hradišti, kde je ředitelem kulturního
domu a má vlastní cimbálovou muziku.
Jeho dcera Kristina Maděričová absolvovala DAMU a hraje v pražském Divadle
Na zábradlí.
Kde leží vaše chalupa?
Ralská vrchovina skrývá nenápadnou vesničku Kozmice, kde mi dal herecký
kolega Ota Jirák tip na bývalou hospodu. No, a již pár let jsme chalupáři-kolegové
nota bene sousedé přes jednu vesnici. Z tanečního sálu máme víceúčelovou
ložnici.
Snad každý musí seknout poklonu vaší kvetoucí udržované
zahradě!
To je zásluha babičky Anežky z Brna, manželčiny maminky, která zde pobývá
(téměř) celých dvanáct měsíců v roce. Její otec byl botanik, a tak i
ona dokáže všechny kytičky hravě pojmenovat, a málokdo jí to tady
neobdivuje. Ráno vyjde na zápraží, ještě v županu obejde zahradu, a
pozdraví se s kytičkama. Oběma stranám to dělá evidentně dobře.
Jak často tady jste?
Řeknu to takhle: když mám volno, nejsem nikde jinde než na chalupě nebo ve
Vizovicích, kde mám kromě bratra i skvělé kamarády. Například Mirek má
autobazar Horizont a zase Tomáš Kubíček dělá ve svém uzenářství úžasné
speciality, které si od něj vozím, a ony mi pak hezky zakulacují postavu.
Trávíte zde i vánoční svátky?
Vánoce i Silvestra. Už pátým rokem.
Vaří Mojmír Maděrič?
Jistě, furt. I když jsem sám doma, nejsem líný si uvařit. Mám jediný
problém: neumím vařit v malém množství. Ale to je tím, že jsem ze šesti
dětí, žije nás pět, a tak jsem si vždycky mohl vzít logicky jen jedno
maso a čtyři knedlíky. A od té doby mám rád, když si každý může přidávat,
co mu hrdlo ráčí.
MOJMÍR MADĚRIČ se narodil 7. srpna 1955 v Polešovicích u Uherského Hradiště.
Brzy po ukončení studií na JAMU Brno začal patřit ke klíčovým hercům
kultovního Divadla Husa
na provázku. V r. 1988 odešel do Prahy, kde byl členem divadla Ta Fantastika
a Prozatímně osvobozeného divadla F. R. Čecha. Po prázdninách ho můžete
opět vidět v muzikálu Galileo /role kardinála/ v divadle Kalich či
pohostinsky v Činoherním klubu. Do masového povědomí diváků se dostal
jako moderátor Prima vařečky, dnes pravidelně spolupracuje s redakcí zábavy
TV Nova a velmi žádaný je jako moderátor společenských akcí.