|
Občas se v jednom časovém úseku nahromadí několik akcí, ke kterým v určitém smyslu spějeme celý rok. Možná to tak bylo i v pátek 4. 7. pro třicet tisíc návštěvníků Koncertu lidí dobré vůle. Poutní místo Velehrad již počtvrté vítalo jeho návštěvníky v předvečer celonárodní pouti. Samotný koncert začínal v 19 hodin, ale předcházela mu neméně zajímavá akce. Již potřetí mají na celém dni výsadní postavení lidé, kteří z nějakého důvodu potřebují ke své pohyblivosti vozík. Pro ně program začínal již ve dvě hodiny mší, po ní následovalo slavnostní předávání nových a výborných vozíků, které získala Maltézská pomoc. Na toto setkání měli přijít i ministři zahraničí ze šesti zemí, kteří ten den jednali nedaleko na zámku Buchlovice. V nové tělocvičně místní školy zahájila program Monika Žídková - Miss české republiky a Miss Evropy, která moderovala celé odpoledne. Nejprve jako hosty uvítala biskupa Graubnera, kardinála Vlka, biskupy ze Slovenska a Chorvatska a Jiřího Lobkowicze - prezidenta Maltézské pomoci v České republice. Všichni očekávali příchod ministrů zahraničí, ale konalo se jedno velké překvapení. Do tělocvičny najednou nakráčel se svým typickým úsměvem a dobrou náladou Jaromír Jágr a kluci, kteří seděli na vozíčku v prvních řadách se rozzářili. Mě osobně hokej moc neříká. Občas se pozastavím nad tím, proč se pořád probírají přestupy Jágra a ostatních hokejistů. Musím se ale přiznat, že mě Jaromír Jágr okouzlil svojí bezprostředností a tím, jak vesele a přitom s jistou dávkou respektu odpovídal na dotazy od přítomných. A přitom kluk, který se ptal jako první, měl potíže s artikulací a leckoho by to mohlo svádět k takovému druhu odpovědi, kdy v pozadí cítíme, já sem tedy dobrotivej, že ti tady odpovídám. Ale Jágr se vesele zasmál a docela s chutí odpovídal nejen o svém přestupu, ale i tom, že se ještě nechystá zachraňovat populaci svojí vlasti tím, že by plánoval potomky. Na dotaz z publika, jestli nějakým způsobem podporuje postižené lidi, odpověděl, že moc ne. Vysvětlil, že se spíš zaměřuje v rámci akcí Jágr týmu na podporu dětí bez rodičů. Dozvěděli jsme se také, že pořád mu hokej přijde jako nejlepší sport. Podělil se s námi o svůj zážitek z fotbalového zápasu Jágr týmu. Nejdřív zjistil, že je fotbal, ať mu prý fotbalisté prominou, hloupá hra a vůbec nechápe, jak to někoho může bavit hrát. Pořád se nemohl dostat k míči, velké štěstí bylo, že mohli často střídat. Nakonec se přiznal, že dal závěrečný gól jen díky tomu, že protihráči vyklidili pole, míč mu dali pod nohy a brankář opustil branku. Zodpověděl i dotaz jednoho pána, který se ptal, jestli se skutečně nechal nedávno pokřtít. "Ano" odpověděl Jágr, "u pravoslavných. Prostě jenom došlo k tomu, že ten nejasný pocit dějů a energií, které jdou jaksi mimo nás a pro které jsem neměl vysvětlení, dostal podobu toho, že jsem pokřtěný." Konečně na besedu s vozíčkáři dorazili i ministři zahraničních věcí. Cyril Svoboda vypadal, že je v dobré náladě z jednání, která proběhla v Buchlovicích s ministry zahraničí Rakouska, Slovinska, Slovenska Polska a Maďarska. Ministryně zahraničí Rakouska odpověděla na dotaz z publika, že úspěšná cesta střední Evropy je možná jen na základě spolupráce a přátelství. Přesně v 19. hodin začal Koncert lidí dobré vůle. Atmosféra mezi diváky byla plná očekávání. Zúčastnili se ho jak biskupové, tak ministři zahraničí, kteří byli před tím na setkání s vozíčkáři. K tomu ještě přidejte asi tak 30 tisíc lidí, kteří na nádvoří před velehradskou bazilikou očekávali, jaká překvapení jim organizátoři připravili. Z těch známějších interpretů - Hradišťan s Jiřím Pavlicou, Spirituál Kvintet, Petr Muk, Věra Bílá se svou kapelou Kale. Pak účinkovali hosté z Maďarska, Polska a Rakouska. Velkou odezvu měla mezi diváky slovenská kapela NO NAME. Koncert dopadl dobře, zpěváci zpívali čistě a dojemně. Jen jsem měla trochu pocit, že přítomnost tolika biskupů a oficiálních hostů jim trochu svazovala ruce nebo spíš temperament. Jakoby v našich zemích bylo zažité, že pokud se něčeho zúčastní významní hosté, tak je potřeba držet hlavně důstojnost.. Zažila jsem již koncerty stejných interpretů, které měli rozhodně větší dynamiku. To je možná trochu škoda. V průběhu koncertu i po jeho skončení jsem mluvila s jeho hlavním organizátorem magistrem Kořenkem. Po celou dobu na něm bylo znát napětí a po závěrečných písních si viditelně oddechl. Teď si možná na pár týdnů oddechne, ale pak pro něj začne znovu kolotoč, vymýšlení, dojednávání, organizování. Příprava takovéto akce zabere celý rok. Vstupné bylo dobrovolné a výtěžek se věnuje na podporu projektu vozíčkářů a opravy barokních historických prostor na Velehradě. Můžeme tedy jen doufat, že diváci roznesou vůli po dobrých věcech a dobrém konání po celé naší zemi. |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|