| Sobotka |  |
| Milena Hrušková |
Ročník 35 - číslo 25 |
Tam v Sobotce na náměstí pruské koně z kašny pili,
teď z té kašny v noci pije bělohřivý měsíc.
Fráňa Šrámek
Poprvé jsem tu byla před mnoha lety. Bylo to na "Šrámkově
Sobotce", literární slavnosti, která se od roku 1956 za velké účasti
návštěvníků koná každoročně. Sobotka mě tak okouzlila, že jsem ji chtěla
vidět nově; na pár dní se ubytovat ve starém hotelu na náměstí s kamenným
dlážděním a kašnou a s mariánským sloupem uprostřed s pohledem na kostel
sv. Maří Magdaleny a vdechovat její krásu. Nadchla mnoho umělců: Vrchlického,
Svatopluka Čecha, Karla Václava Raise, básníka Václava Šolce, malíře
Josefa Mánesa, Václava Špálu, Zdeňka Mlčocha... Za Fráňou Šrámkem
jezdil do Sobotky Karel Čapek, básník Palivec i Antonín Jirásek.
Po mnoho letech jsem svůj sen uskutečnila. Sobotka je stále stejně půvabná,
jen to náměstí s rodným domem Fráni Šrámka už nemá své kočičí
hlavy. Kdysi byla dlažba zalita betonem a to značně poničilo jeho vzhled. Náprava
by byla velice nákladná a město má v rozpočtu novou čistírnu odpadních
vod a k tomu nutnou kanalizaci i plyn, investice, které jen v první etapě
budou obnášet cca 62,5 milionu, ale které zlepší život 2300 obyvatelů.
Sobotka je malá, podle starosty Ing Hejna však "splňuje všechny postuláty
města, kterým je od 14. století. Má historické jádro s uličkami, má památkovou
zónu, je to malé město sevřené kolem středu. Co nekoupíte na náměstí,
nemáte. Všude je blízko. A kolem krásná krajina."
Sobotka je milá a vlídná, bez horečného spěchu. Rodné stavení V. Šolce
je typickou lidovou stavbou, patřící mezi zdejší půvabné staré dřevěné
domy. Dnes je tam výstavní síň, u dveří visí tabulka s laskavou informací
pro návštěvníky: "Dům ochotně otevře pan L. Bázler."
Ať jedeme do Sobotky z kterékoli strany, v kraji nejdříve spatříme malý
zalesněný vršek a na něm kulatou věž se zlatým půlměsícem. To je
Humprecht, ten "krásný zámek nedaleko Jičína", k němuž neoddělitelně
patří. Zámek je výjimečná stavba ranného baroka, vybudovaná podle návrhů
známého architekta Carla Luraga v 17.století na přání pana Humprechta Jana
Černína z Chudenic. Hraběte můžeme spatřit na krásném obraze Karla Škréty,
který ho vymaloval s manželkou Dianou Marií Hippolitou da Gazaldo, prý nejkrásnější
ženou Evropy, na jejíž počest dal Černín Humprecht postavit.
Humprecht je malý zámeček,
projdeme ho za chvíli. Mezi nejzajímavější atributy patří hodovní síň
ve věži. Je vysoká 16 metrů, má tvar elipsy, a když zde promluvíme nebo
zazpíváme, ozývá se náš hlas až osm sekund. Akustika věže byla využita
v několika filmech. Kolem tohoto sálu je zde prstenec obytných místností s
mobiliářem.. Ve druhém poschodí, které obývalo služebnictvo, je malé
sobotecké muzeum.
O Humprechtu by se dalo psát mnohem více, alespoň tedy jednu perličku na závěr.
Roku 1626 zámek vyhořel. Humprecht Jan Černín reagoval na zprávu slovy, že
"je raději, že jeho zbožie potrefilo, než stavení jeho chudejch
poddanejch, kteří by se z toho hůře dostávali, než on".
Milena Hrušková