| Rytiny Václava Hollara |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 35 - číslo 16 |
Manžel byl učitelem
na gymnáziu. Měl mnoho zájmů a taky sbíral obrázky Václava Hollara. Byl u
nás jeden zájemce, který by je chtěl koupit, avšak já vůbec netuším,
jaká je jejich hodnota. Mohl byste poradit? Myslím, že by to zajímalo i
ostatní čtenáře, vždyť Hollar byl náš největší grafik.
Anna M. z Táborska
Skutečné životní osudy slavných jsou často ve velkém rozporu s jejich posmrtným přijetím. Nejinak tomu bylo i u Václava Hollara. Po smrti obdivovaný a vysoce ceněný umělec, kterého si přivlastňují Němci, Holanďané i Britové měl život skutečně krušný. Neustále mu šly v patách ty největší hrůzy 17. století. Strašná třicetiletá válka jej vyhnala z rodných Čech, pronásledovala ho i v Německu, v Anglii jej zastihla revoluce, žil v exilu v Holandsku. Po návratu do Británie byl uvězněn, morová epidemie mu zardousila celou rodinu, přežil požár Londýna a byl vyslán lodí do Afriky, na níž jen zázrakem přežil přepadení piráty. Byl mistrem nad mistry, portrétoval knížata, učil krále, a přesto byl pohřben do společného hrobu pro londýnskou chudinu.
Hollar po sobě zanechal velmi rozsáhlé grafické dílo. Snad právě proto přitahuje sběratele a milovníky grafického umění již několik staletí. Záhy po jeho smrti prozíraví nakladatelé odkoupili od jeho druhé ženy archivní štočky a vydávali luxusní alba se soubory Hollarových rytin. Ceny těchto alb neustále rostly. V polovině 19. století měl v Anglii soubor 60 Hollarových listů již cenu menšího domku na vesnici. Pro Čechy bylo dílo slavného rodáka dlouho neznámé. Až národní obrození přimělo některé bohaté Pražany, aby začali soustřeďovat Hollarovo rozseté dílo. Hlavně zásluhou podnikatele Vojtěcha Lanny vznikla v Praze veliká sbírka Hollarových kreseb a rytin, která nese jméno Hollareum a dnes je majetkem státu.
I jiní nadšenci využívali svých cest do západní Evropy, aby na aukcích, ale i v antikvariátech a vetešnictvích objevovali stále nové a nové přírůstky pro Hollareum. Při svém bádání používali na svou dobu neobvyklou příručku. Několikasetstránkový soupis Hollarova grafické díla napsal německý sběratel archeolog Gustav Parthey již v roce 1853. Je to jeden z prvních soupisů celoživotního díla jednoho grafika. Číslování grafických listů, které zavedl Parthey, se používá dodnes. Po roce 1948 sbírání Hollarových grafik u nás ustalo a nastoupil opačný trend. Zahraniční překupníci nakupovali v našich antikvariátech někdy za směšné ceny tisíce rytin, které se ziskem prodávali ve Velké Británii a USA. Dnes se již nehledí při stanovování cen na Hollarovo dílo jednotně.
Nejvyhledávanější, a tudíž i nejdražší jsou volné grafické listy.
Jeden z nich má i naše čtenářka. Je to list Zima ze souboru Roční období.
Tento obrázek v pěkném rámu lze prodat i za 20 tisíc korun. Stejně drahé
jsou i obrázky kožešinových doplňků, mufů. Levnější jsou ilustrace z různých
knih. Známé jsou obrázky k Ezopovým bajkám či Homérově Iliadě. Ceny těchto
listů se pohybují kolem 5 tisíc. Stejně draho se prodávají i portréty,
které Hollar vyryl podle obrazů jiných malířů. Drobné grafiky z rozsáhlého
díla o evropské módě či o světové fauně jsou po 2 tisícovkách. Vysoce
jsou samozřejmě ceněny grafické pohledy na evropská velkoměsta. Známý třídílný
Pohled na Prahu stojí i 45 tisíc korun a slavný Pohled na Londýn před požárem
přesahuje 100 tisíc. Pro naše sběratele je však nedostižným snem něco úplně
jiného. Obrázek Hollarovy oblíbené kočky, který nese český přípis Dobrá
koczka, která nemlsá. Právě tento nápis dokládá, že tento grafický list
nebyl zakázkou pro nakladatele, ale vzácným volným dílem velkého mistra,
který celý život vždy někomu sloužil.