| Domov pro čtyřnohé přátele |  |
| Rudolf Baudis |
Ročník 35 - číslo 16 |
Spolužití
lidí a psů přináší radosti i starosti oběma stranám, ty druhé zejména
ve městech. Slovo útulek pochází nejspíš z toho, že je tam útulno.
Naproti tomu považujeme útulek za něco dočasného, kam se uchylujeme, než
si seženeme něco lepšího. Když se najde pes nebo kočka bez domova, dostane
se do útulku. Cedule na silnici za Kolínem ale upozorňuje na Psí domov. Není
divu, že jsme se chtěli dozvědět, v čem se takový domov od útulku liší.
Prosté bydlení, poskytující teplo, jídlo a střechu nad hlavou, se stává
domovem teprve láskou, která v něm panuje. Proto je kolínský psí útulek
pro psy skutečným domovem, i když jen dočasným. Zdejší Psí domov, oficiálně
Útulek, který zřídilo a financuje město Kolín, provozují jeho Technické
služby. Slouží k umístění psů zatoulaných a opuštěných na území města,
ale za přiměřený jednorázový poplatek sem občané města i okolní obce
mohou umístit i psa, o něhož se nechtějí nebo nemohou postarat. Pokud si
tady někdo vybere opuštěného psa, dostane ho za symbolickou částku, někdy
dokonce zadarmo, a stane se, zatím dočasně, jeho náhradním majitelem. Pro původního
majitele, který si přijde s odstupem času svého psa vyzvednout, to bývá
dražší, musí útulku uhradit vzniklé náklady .
Je docela pravděpodobné, že se psům z tohoto vzorně vedeného a útulného
psího domova ani nechce, ale prakticky všechny psy, kteří se sem dostanou,
se brzy zase podaří umístit. Ubytovací kapacita kolínského psího domova
je třicet psů (nepočítáme-li štěňata), což pro čtyři zaměstnance a
jednu (půvabnou) ředitelku znamená, že mají pořád co dělat. Však také
službu konající ošetřovatel není nikdy sám. Ve svém volném čase mu pomáhají
i ostatní, obvykle bez nároků na přesčasy.
Každou středu přichází na pravidelnou prohlídku veterinář, třikrát
denně má každý pes procházku. Málokterý městský pes s jedním páníčkem
má takové komfortní bydlení. I když se ošetřovatelé se psy někdy těžko
loučí, přece jen jsou rádi, kdykoli se jejich dočasného svěřence ujme
nový pán a poskytne mu skutečný nový domov. Vyskytli se prý sice i zájemci,
na první pohled asijští majitelé restaurace, kteří chtěli převzít hned
několik psů najednou, ale i když žádný zákon vlastně nezakazuje vařit
psí guláš, takoví zájemci nemají v Kolíně šanci.
Každý psí nováček musí prodělat odblešení a odčervení, pak stráví týden
v karanténě, nato ho čeká očkování proti vzteklině a podobným prevítům.
"Za první rok prošly naším psím domovem tři stovky psů. Každý
dostane svůj osobní průkaz v podobě značky vytetované do slabin a záznamu
do počítače. Takže když se znovu zatoulá, víme komu se ztratil,"
dozvěděli jsme se od paní ředitelky. "Velmi se osvědčilo, že návštěvníci
našeho psího domova si mohou psa půjčit na venčení. Psi i lidé si zvyknou
na vzájemný kontakt. Náš útulek pravidelně navštěvují i školní
exkurze. Na podzim minulého roku jsme s výcvikovým střediskem policie ČR v
Býchorech zorganizovali Psí odpoledne s ukázkami využití služebních psů
při hledání drog, hledání výbušnin, zadržení pachatele a pod. Vstupným
na akci byly psí konzervy, stejně jako při Vánočním nadělování pejskům.
Díky tomu nemáme starosti o krmení, naše kuchyně je z darů zásobena
dostatečně granulemi a konzervami. To neznamená, že jsme úplně bez problémů."
"Každý pes dostane své jméno - někdy podle toho, jaké se k němu hodí,
jindy si vypomůžeme atlasem psích jmen," komentuje své svěřence Jarda
Rajsík, který má dnes službu. Na vojně sloužil jako psovod, od psů se
nedokázal odloučit, tak je rok ošetřoval v pražském útulku v Troji, teď
si nemůže vynachválit, jak se s ním i se psy zachází v Kolíně. Když nás
prováděl zázemím psího domova, bylo zřejmé, že tady se psy doslova žije.
Zdejší domov dokonce vypomohl převzetím 15 psů z Prahy, když jeden tamější
útulek byl zasažen povodní a druhý dočasně přerušil provoz z ekonomických
důvodů.
Paní ředitelka kolínského psího domova Alice Kubíčková se jako veterinární
technik zajímá především o zvířata, ale ve své funkci přijala i starost
o vzájemné vztahy lidí a psů.
"Od září 2001, kdy byl náš útulek uveden do provozu, je v Kolíně 12
inzertních vývěsek, ze kterých se lidé dozvědí kam s opuštěným psem,
kde hledat ztraecného psího kamaráda a také kam s dary pro opuštěné
pejsky. Během minulého roku bylo přijato 343 psů, vydáno bylo 322 psů. Průměrná
doba pobytu psa v útulku je pouze 14 dnů!" Kdybysme si měli mezi zdejšími
obyvateli vybrat společníka, asi by si nás získal desetiletý pekinéz Dino.
Na to, že si vlastně odžil už tři čtvrtiny obvyklého psího věku, vyniká
hravostí a vitalitou.
Nejen péčí a starostlivostí, ale i jinak může být kolínský psí domov příkladem.
Podle představ projektantů v duchu moderní výstavby byl zařízen na
elektrické topení. Jenže to je dnes drahé! Proto už na druhou topnou sezónu
přestavěli kotle na dřevo. Město ušetří za likvidaci dřevěného odpadu
z prořezávek městské zeleně, útulek má topení zdarma. Totiž ne úplně:
dřevo je potřeba pořezat a poštípat. Kdybyste měli chuť protáhnout si tělo
při užitečné brigádě, pilu a sekeru si s sebou do Kolína brát nemusíte.
"S exkrementy nemáme žádný problém, výběhy i kotce pravidelně čistíme.
Psí domov má kanalizaci, čistírna odpadních vod je hned v sousedství. A
když je třeba, vyměníme pejskům i zeminu ve výběhu," odpověděl nám
pan Rajsík na otázku týkající se úklidu po psech, který pro města znamená
obvykle nikoli nevýznamnou výdajovou položku.
Amnestie pro Randua
Co si pomyslíte, když vám před barákem zastaví auto plné psů a policistů?
Už mě mají? Protože my měli svědomí čisté, napadlo nás, že policisté
přivážejí nějaké bezprizorné psy, které pochytali ve svém rajonu. Městští
policisté totiž převzali část pracovní náplně někdejších rasů, antoušků
a pohodných a odchytávají toulavé či ztracené psy, takže se s paní Alicí
dobře znají. Tohle jsou ale státní policisté z Býchor. Psovodi si přijeli
pro pro Randua. Dalo by se dokonce říct, že ho přijeli zatknout. Ten hříšník
Randu je dvouletý černý německý ovčák, o němž se psalo před pár týdny
ve všech novinách. Ošklivě pokousal chlapce. Policejní odborníci ale soudí,
že člověka napadl ve stresu a že je to v jádru dobrý pes s vynikajícím
čichem. Chtějí mu dát příležitost uplatnit se v policejní službě. Zda
bude specialistou na drogy nebo se stane stopařem, to se zatím neví, ale
pokud by ještě někdy napadl člověka, další šanci už nedostane.
Desatero zásad při převzetí psa
Chroničtí psí tuláci už byli v Kolíně a okolí během minulého roku
vychytaní, hlavním zdrojem přírůstků zdejšího útulku je teď, kromě
neuvážených vánočních dárků, trh ve Štítarech. Lidé tam přinesou psa
nebo štěňata na prodej a co neprodají, hodí někdy přes plot útulku, ať
se starají jiní. Když se rozhodnete vybrat si nějakého psa z útulku, měli
byste počítat s tím, že:1. Nelze vždy přesně určit věk, povahu ani
plemeno psa. 2. Zejména u štěňat se nedá vždy odhadnout do jakých rozměrů
dorostou. 3. Pes může mít své zlozvyky (např. honí drůbež). 4. Pes nezačne
poslouchat nového pána už pár dnů po převzetí. 5. Pes může mít strach
z nového prostředí. 6. I přes důkladné vyšetření může mít pes
zdravotní potíže a fenka může být březí. 7. Je třeba počítat s tím,
že než si pes u vás zvykne, bude se pokoušet o útěk. 8. Psi nejsou vydáváni
nezletilým osobám. 9. Když ze závažných důvodů psa vrátíte, dostanete
zpět uhrazenou částku. 10. Rok po převzetí není pes vaším vlastnictvím.
Přihlásí-li se původní majitel, musíte ho vrátit. Náklady na péči o
psa vám budou uhrazeny. Na druhé straně - celý následující rok po převzetí
psa má náhradní majitel s trvalým bydlištěm v Kolíně tu výhodu, že je
osvobozen od placení poplatků za psa.
Rudolf Baudis