| Félix a Rose - Láska po francouzsku |  |
| Kateřina Korbařová |
Ročník 35 - číslo 15 |
Kdyby nebylo bouře v Evropě a stávky na pařížském letišti
Charlese de Gaulla, nepotkal by bývalý kuchař a nyní úspěšný obchodník
s mraženými potravinami Félix zdánlivě povrchní a upovídanou kosmetičku
Rose, nestrávil by s ní nezapomenutelnou část dne a noci a dál by
obchodoval s mraženými výrobky, trápil by se, že ho opustila jeho přítelkyně
a přemýšlel by, jak ji získat zpátky. A Rose by se bez Félixova náhodného
zásahu určitě vrátila k žárlivému a prchlivému Sergiovi, který ji s
gustem trápil a kterého se po dvanácti letech soužití odhodlala (byť s těžkým
srdcem) opustit. Ale pozor! Tohle všechno by se stejně nestalo, kdyby rozrušená
Rose netelefonovala ze svého mobilu dokonce i na toaletě a neztratila ho zde
opravdu kuriózním způsobem, kdyby nebyly všechny telefonní budky obsazeny,
kdyby nepožádala nervního, podrážděného a právě telefonujícího Félixe,
aby jí půjčil svůj…
V tu chvíli je odstartováno vše, co ke správné romantické komedii patří:
právě se potkali dva jedinci opačného pohlaví, kteří se k sobě vůbec
nehodí. Zkušený divák si ovšem bystře uvědomí, že skutečnost bude záhy
jiná. Přidáme-li k tomu vtipné i ironické dialogy, zajímavé a neokoukané
prostředí velkého mezinárodního letiště (francouzská režisérka Daniéle
Thompsonová je využila vskutku bravurně )a atraktivní představitele,
vznikne pohodová podívaná, která potěší hlavně paní a dívky a v menší
míře i příznivce kuchařského umění. Protože Félix je opravdový mistr
ve svém oboru a jeho telecí medailonky jsou prostě nepřekonatelné. Jean
Reno a Juliette Binocheová jako Félix a Rose dávají svým rolím francouzský
šarm a snaží se ze všech sil dokázat pravdivost rčení, že láska kvete v
každém věku. Ženy, kterým Jean Reno lámal srdce už jako chladnokrevný
zabiják, si u tohoto filmu jistě přijdou na své. A křehkost jeho partnerky
zase ocení muži. Jako nenáročnou odpočinkovou podívanou doporučujeme.