| ThDr. Jan Schwarz |  |
| Milan Šimáček |
Ročník 35 - číslo 14 |
Křesťanství
má být radostné,
zdůrazňuje patriarcha Církve československé husitské,
ThDr. Jan Schwarz /nar. 1958/
"Váš týdeník si pamatuji, když měl náklad 200 tisíc kusů, sídlil na Karlově náměstí, vedl ho Jiří Sůva, poprvé jsem tady četl Káju Maříka a zcela neuvěřitelně zde vycházela na pokračování Bible kralická."
Karel Farský I. patriarcha 1921 - 27
Gustav Adolf Procházka II. patriarcha 1927 - 42
František Kovář III. patriarcha 1946 - 61
Miroslav Novák IV. patriarcha 1961 - 90
Vratislav Štěpánek V. patriarcha 1991 - 94
Josef Špak VI. patriarcha 1994 - 01
Jan Schwarz VII. patriarcha od r. 2001
Kdo tenkrát do Naší rodiny psával?
Třeba Vlasta Javořická-Zezulková, spisovatelka venkovských románů, jež
svého času napsala otevřený dopis Stalinovi, který začínal slovy: Velký
Staline, ukázal jste se malým. Být to v Rusku, moje spolurodačka by už nežila.
Jako malý kluk jsem jí jednou řekl: Paní Zezulková, říkali doma, že to,
co píšete, je čtení pro služky. Ona mi odpověděla: A Honzíku, myslíš,
že služky nemusí číst?
Odkud pocházíte?
Pocházím z Vysočiny, jsem rodákem z Třebíče, stejně jako Mirek Donutil,
dokonce jsme bydleli přes řeku naproti sobě.
Taky máte na svém kontě dvě knížky…
Začínal jsem sloupky v novinách, například O lásce a milování, protože
před každým svazkem manželským je nutná příprava. Když si někdo chce z
partnera vytvořit jenom kopii sebe sama, do deseti let ho utahá. Láska je
bezvadná a nejkrásnější ve stádiu objevování; jakmile se stane majetkem,
je to její konec.
Ano, v zamilovanosti se mi líbí, i jak ta moje holka krásně
pižlá chleba…
Ale po roce jí to už takhle neřeknete! Tvoje nastávající je, řekněme,
hezká bruneta, ale za 10 let potkáš krásnou blondýnu. Toho se vzdáváš!
Že zůstaneš
u té své brunety, které budou po 10 letech páchnout tvoje ponožky, a možná
i ona potká v práci laskavého partnera. Tomuhle říkáte ANO!
Jak nás může vést duchovní správce?
Myslím si, že kdo sám nežije v manželství, nemůže plnohodnotně radit.
Na druhé straně, někdy si říkám: zlatý celibát! Manželství je celoživotní
rozhovor dvou osobností, které k sobě mají i spoustu výhrad, ale přesto
najdou důvod spolu žít!
Směřoval jste přímočaře k dráze křesťanského pastýře?
Pocházím z věřící rodiny římskokatolického vyznání, sedm let jsem
ministroval v Třebíči u kapucínů u patera Kasiána. Běžně jsem před vyučováním
vstával
v 6:15, neboť jsem cítil vnitřní zájem o budoucí povolání kněze. Ačkoli
jsem vyhrál důležitou soutěž v matematice, okamžitě se mi s mými názory
uzavřela cesta na gymnázium, a já se šel učit instalatérem do Slavkova u
Brna.
Odtud je k nejvyššímu patriarchovi husitů trošičku
daleko, ne?
Až při zaměstnání jsem si udělal dálkově SEŠ, na Husově bohoslovecké
fakultě jsem byl odmítán. Ledy se prolomily až v roce 1987, kdy Gorbačov
navštívil Prahu a oficiálně přivezl závan pěrestrojky. Obratem mě přijali
na fakultu,
u přijímaček titíž lidé říkali: "Vás už přece známe!" a
byli plní úsměvů. V září jsem se stal prefektem (mluvčím) studentů a v
listopadu ´89 jsem byl zvolen do celostátního stávkového výboru, kde jsem
se setkal s kolegou z naší církve, dnešním senátorem Martinem Mejstříkem.
A po promoci?
Cesta kazatele: Třebíč - Náměšť nad Oslavou - Rosice u Brna - Omice u
Brna. Při každé bohoslužbě jsem vypil kalich plný po okraj a v poslední
modlitebně mě považovali za nejveselejšího faráře v diecézi.
Stále mi ale dlužíte proč ten příklon od katolíků k
husitům?
Na učilišti jsem zažil vnitřní krizi víry, barokní katolicismus přestal
fungovat. Ztratil jsem víru ne v Boha, ale v dogmata a v autoritu některých
farářů. Nejednou mi ten prostředník mezi Bohem a člověkem začal při řešení
osobních problémů spíš překážet. Potom jsem u jedné rodiny poznal
husitského faráře, ten mi nabídl Bibli, pozval mě na návštěvu. U něj
jsem zažil biblickou hodinu, kde naprosto svobodně probírali text z Nového zákona
a diskutovali. Takové společenství pro mě bylo úplně nové, už jsem neodešel.
Připomněl byste vznik CČSH?
Církev československou husitskou založil v roce 1920 Klub reformních kněží
v čele s Karlem Farským. Jde o odnož katolické církve, katolického
modernismu. Nejsme protestantská církev, ale česká národní církev. Ke
katolické církvi mám blízko, máme dobré vztahy s představiteli i s otcem
kardinálem Vlkem, vždy se zdravíme a bavíme v bratrském duchu.
Víte, pater Otmar mně před lety řekl: Třeba jdeš k husitům proto, abys
pomohl dvěma církvím, které se kdysi rozdělily.
Co je to víra?
To, co opravdu žije člověk sám v sobě, to je jeho víra! Na cestě víry
nesmíte ztratit svobodu svědomí! Každý člověk má svoji duchovní cestu,
i zuřivý a militantní ateista.
Máte vysoké nároky na své spoluovečky?
V nárocích k druhým jsem skromný, to je moje nutná vlastní korekce! Přece
nepřipravím o víru třeba svoji manželku, aby si řekla: mám za manžela
faráře-lháře, který jinak mluví a jinak se chová.
Jaká by měla být manželka kněze?
Kněz by samozřejmě měl žít s věřící manželkou, která by neměla stát
mimo život farnosti. Manželka, babička, děti - ti musí být v kostele mezi
prvními. Manželka je velice přísný kritik mého liturgického projevu, řeším
s ní spoustu věcí. Život sám je složitý proces, je třeba nekonečné
tolerance, ne - terorizovat evangeliem, ale dávat stálou naději!
Kolik máte dětí?
Dvojčata, dospělé syny Martina a Marka, a dceru Janu, která je varhanicí našeho
sboru.
K čemu jste vedl děti ve farnosti?
Moje biblická hodina pro děti byla vždy hra! Učil jsem je lásce ke kamarádům,
k přírodě i ke zvířatům, aby zvládly základní texty Bible a žily s
hrdostí, že patří k církvi husitské.
Všichni chápeme svoji víru jako výlučnou. Současně však vidíme, že se
náboženství stalo živnou půdou pro extremisty. A my se musíme sbližovat,
protože svět je v neustálém nebezpečí. Pro mě byla proto zážitkem
ekumenická bohoslužba ve svatovítské katedrále. Vedle dalajlámy Tomáš
Halík. Vedle hinduisty rabín! Tak to má být, všichni směřujeme k jednomu
Bohu!
A Bůh na nás nehledí přes matriku a razítko z farního úřadu! My se musíme
spojit i kvůli ateistům. Nemůžeme se hádat, pomlouvat, nesnášet.
Proto se musíme snažit pochopit každého člověka, nekamenovat!
Máte tak široké srdce i v praxi?
Víte, já mám v rodině kromě romských všechny tradice, přece nemohu nenávidět
svoje předky! Tomáš Halík přešel od husitů (jeho otec byl velký
masarykovec) k římským katolíkům. Maminka Karola Sidona byla husitka, jeho
táta byl sice Žid, ale dnešní rabín musel konvertovat, protože určující
je matka.
Proč stále bují antisemitismus?
Nenávist vůči Židům je projev blbosti a neznalosti. Jestli je někdo jiný,
hned je mi podezřelý. Navíc je jejich komunita uzavřená, neprovádí misie.
Židé jsou normální národ, který po staletí žije v nenormálních podmínkách.
V hojné míře dokáží projevit svůj talent - ve vědě, kultuře, obchodu.
Ve středověku jsme to byli my, kdo je donutil živit se lichvou, a od té doby
mají někteří lidé pocit, že jsou mezi sebou tajuplně propojeni.
My už máme s Federací židovských náboženských obcí historicky velmi
dobré vztahy. Židé si od husitů slibovali osvobození. Sám Žižka ctil Židy
jako lid Staré smlouvy. Já sám jsem inspirován judaismem. Ježíš byl podle
těla Žid, Panna Marie Židovka...
A vezměte si statečnost Josefa, který na sebe vzal tajemství samodruhé
snoubenky! V době, kdy předmanželský styk znamenal ukamenování. Tady
pro nás začíná úžasné drama, velký příběh, to je pro mě síla vánočních
svátků. Vždy, když člověk odpoví Bohu ano, posunou se dějiny! Abrahám
čeká léta na syna, pak ho má zabít! Uposlechnutím otevřel možnost, aby
vznikl nový rod. I díky naší odvaze se vždycky něco pozitivního stane. Buďme
radostní a stateční křesťané! Odvaha dovedla Alberta Schweitzera až k
Nobelově ceně míru.
A každý křesťan by měl být v něčem kandidátem na Nobelovku, pro současný
svět je impotentní křesťanství varovným mementem do budoucnosti.