|
Máme doma bronzovou sošku jakési světice s křížem. Tatínek říkal,
že bude velmi vzácná, jelikož ji prý vytvořil slavný sochař Matyáš
Braun. Je to vůbec možné a když ano, jakou může mít taková soška cenu? Někdy kolem roku 1718 dostal mladý, ale již proslavený
sochař Matyáš Bernard Braun (1684-1738) zajímavou zakázku. Významná
postava barokních Čech - hrabě Špork mu zadal sochařskou výzdobu svého
rekreačního sídla v Kuksu. Šporkova představa byla patrně velmi přesná.
Jako velký moralista chtěl mít před budovou špitálu čtyřiadvacet soch
Ctností a Neřestí. Braun se urychleně ponořil do studia. Jak personifikovat
takové množství lidských vlastností? Naštěstí v té době vycházely příručky
pro umělce, plné všelijakých symbolů, alegorií a personifikací. A jelikož
práce spěchala, přesunul Braun celou svoji sochařskou dílnu, všechny kameníky,
tovaryše i učně z Prahy do Kuksu. Tady Braun vzal do rukou zimostrázová
modelovátka, zasedl k modelovacímu stolku a z tvárné hlíny vytvářel bezpočet
malých sošek, na kterých zkoušel postavení figur, umístění atributů, řasení
šatů i výrazy tváří. Těmto malým soškám říkal bozzeta. Italština
byla tehdy mezi umělci mezinárodní řečí, dnes bychom toto slovíčko přeložili
jako náčrtek či skicu. Nad bozzety pak diskutoval se svými pomocníky a ty
nejlepší pak vypálil v keramické peci. Poté bozzeta přešla do rukou modelérů,
kteří pak vytvářeli přesné zmenšeniny konečné podoby soch zvané
modelleta. Podle těchto modellet již kameníci otesávali kámen a vytvářeli
překrásné sochy, které dnes obdivují návštěvníci Kuksu, avšak o jejichž
osud se obávají památkáři. |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|