| Izidor Sevilský |  |
|
Ročník 35 - číslo 12 |
arcibiskup, církevní učitel,
španělský národní světec
Izidor Sevilský je považován za jednu z největších postav raného křesťanství. Také jej nazývali "posledním západním církevním otcem". Narodil se v Kartageně kolem roku 650 v urozené španělské rodině. Izidor ztratil v útlém věku rodiče. Jeho výchovy se pak ujal jeho starší bratr Leandr arcibiskup sevillský. Ten také svého bratra vysvětil na kněze. Práce duchovních byla v té době ve Španělsku docela svízelná. Kacíři popírali existenci Ježíše Krista a sám král byl ovlivněn bludnými naukami. Izidor svým nesmírně obsáhlým literárním dílem usiloval o povznesení víry. Z jeho spisů je patrné, že měl rozsáhlé duchovní a teologické znalosti. Jeho poslední dílo "Etymologie" bylo jakousi encyklopedií soudobého vědění. Izidor byl po smrti svého bratra Leandra roku 600 jmenován sevillským arcibiskupem. V této funkci vytrval 35 let. Zemřel 4. dubna roku 636 v Seville. Svatořečen byl v roce 1598 a za církevního učitele byl prohlášen roku 1722.