| Keltská stezka |  |
| Karel Drábek |
Ročník 35 - číslo 12 |
Keltové se vyvinuli jako etnikum na rozsáhlém území východní Francie, jižního Německa a Čech. Jsou prvním národem severně od Alp, o kterém se zmiňují řečtí a římští historikové. Keltská hmotná kultura, označovaná jako kultura laténská (mladší doba železná) trvala zhruba posledních 500 let př. n. l. Postupem doby si Keltové začali budovat opevněná sídla městského charakteru - oppida. Největším oppidem u nás je pevnostní soustava Závist - Šance. Naučná stezka nás seznámí s menší, méně známou částí hradiště - Šancemi.
Mohutné opevnění je spojeno se Závistí, vede tedy napříč Břežanským údolím. Tím pevnost získala trvalý zdroj vody. Navíc v náplavech Břežanského potoka bylo rýžováno zlato. Opevnění je však také jediným důkazem, že Šance byly vybudovány Kelty. Předběžný archeologický průzkum po nich prakticky nic nenašel. Několik nalezených střepů patří knovízské kultuře z pozdní doby bronzové.
Když odbočíme ze stezky a zajdeme se podívat před severovýchodní část hradiště, uvidíme další ze zdejších záhad. Vně opevnění je čtyřúhelníkový objekt obehnaný příkopem. Může jít o kultovní objekt, nebo o předsunutou pevnůstku či o něco jiného. Zatím je to jen jedna z nerozřešených záhad.
Šance jsou porostlé lesem. Vrstva hlíny je zde často jen několik desítek cm, pod ní je kamení nebo skála. To způsobuje, že stromy zde rostou pomalu a mají tenké kmeny. U některých stromů (hlavně dubů) vyrůstá z kořenů více kmenů. To je pozůstatek po výmladkovém způsobu těžby, se stromy kácely každých 5 - 60 let a k obnově lesa se využívalo schopnosti stromů tvořit výmladky z pařezů nebo kořenů.
Území je známé také entomologům, kteří zde studují hmyz od konce 18. století. Otec a syn Nickerkové zde mají i pamětní desku na Nickerlově vyhlídce.
Naučná stezka končí nedaleko autobusové zastávky Závist. Naše cesta ale bude pokračovat dál po žluté značce, která vede vlastní hradiště. Strategickou polohu kopce využívali lidé již v mladší době kamenné (3. tisíciletí př. Kristem, poslední nálezy pocházejí z 10 století.
Nejvyšším místem je akropole. Keltové zde provedli rozsáhlé úpravy terénu. Na třech stranách vylámali příkopy, materiál z nich použili na násep hradby. Na něm byla vystavěna zvláštní stavba - obdélníkový kamenný blok bez vnitřních prostor, o rozměrech 27 x 11 m a výšce asi 5 m. Uvnitř byl zpevněn sedmi podélnými pruhy zdiva. Další, opět zděný objekt měl půdorys ve tvaru rovnostranného trojúhelníka s délkou stran 10 m. Je možné, že se zde uplatnil vliv staveb za starého Řecka. Kontakty se Středomořím jsou z té doby doloženy dovozem luxusních předmětů.
Nevíme, k čemu stavby sloužily - pravděpodobně jde o náboženský okrsek. Nevíme ani, jak dlouho byly využívány. Keltové se rozhodli k přestavbě ve velkém stylu. Plošinu zarovnali - znamenalo to místy zvýšení až o 5 m. Zpevnění vyřešili systémem komor z nasucho stavěného zdiva, které zaplnili sutí. Hradby byly zrušeny, celá akropole se stala ze všech stran viditelná. Neměnila se ovšem jen akropole. Stavební změny se podařilo dokázat i u opevnění - poměrně dobře je prozkoumána brána D (to je ta, nad kterou je altán a ohniště k volnému použití - jinde je zákaz rozdělávání ohně). Vodu získávali obyvatelé snad z potoků a Vltavy. Několik pramenišť nad Břežanským údolím představují dnes nejbližší zdroj vody, o jejich využití v minulosti se můžeme jen dohadovat. Jako zdroj vody byly využívány i jámy (cisterny), vykopané v pevné skále na dně příkopů.
Archeologové nalezli spoustu objektů - obytné i výrobní. Jsou zde i doklady výroby zlatých mincí. Oppidum bylo tedy bohaté a hospodářsky významné. To ovšem lákalo i nepřítele - doklady o bojích se nalezly v okolí zmíněné brány D. Před koncem letopočtu pronikaly do dnešních Čech germánské kmeny. Co se dělo na Závisti, nevíme. Zdá se, že došlo k pokusu alespoň provizorně opravit v tu dobu zchátralá opevnění, obránci však neodolali útoku. Oppidum bylo dobyto a vypleněno, ale k trvalejšímu usazení dobyvatelů nedošlo.
Oppidum na Závisti je chráněná archeologická památka. Přesněji řečeno - celonárodní ostuda péče o památky. Výkopy na akropoli nikdy nebyly zakonzervovány, zdi se rozpadají, les se znovu ujímá svého místa. Pokud se zde dělají nějaké vykopávky, jde o rabování za účelem získání předmětů na prodej. Bez dalšího odborného výzkumu se však už nikdy nic dalšího nedovíme. Přitom svým významem je závistské oppidum přímo předurčeno stát se reprezentativní archeologickou památkou. Náklady na úpravu z celostátního hlediska jsou zanedbatelné. Co však chybí, je obyčejná snaha odpovědných orgánů situaci zlepšit.
Parametry naučné stezky
Začátek Točná (značení vede od autobusové zastávky MHD), konec 200 m od
autobusové zastávky Závist linky č. 165. Délka 2 km, 11 zastávek, čas
prohlídky 1 hodina. Návštěva možná celoročně (prodloužení o Závist
cca 3 km).
Doprava
MHD Praha (linka autobusu č. 173 Točná),
Turistická trasa
Celá doporučená trasa je značena žlutou značkou, od nádraží Zbraslav je
možný výstup i po zeleně nebo modře značené trase
Zajímavosti v okolí
X Zbraslav - zámek
X Dolní Břežaby - zámek
X Vrané nad Vltavou - přehrada