| Slavnost sv. Josefa, patrona a ochránce církve. |  |
| Ludmila Kotrmanová |
Ročník 35 - číslo 11 |
"V těžkých
dobách chtěl svěřit papež Pius IX. církev zvláštní ochraně sv.
Josefa," napsal svatý otec Jan Pavel II. v apoštolském listu Redemptoris
custos z 15. 8. 1989. Připomněl tak 8. prosinec 1870, kdy Pius IX. jmenoval
sv. Josefa patronem a ochráncem katolické církve. Pozdější papež Pius
XII. zasvětil sv. Josefu dělnický svátek 1. květen (liturgicky se slaví
jako památka sv. Josefa dělníka). Blahoslavený Jan XXIII. vložil jméno sv.
Josefa do mešního kánonu a II. vatikánský koncil mu věnoval čestné místo
v konstituci Lumen Gentium. Sv. Josef má jako pěstoun Páně zcela výjimečné
integrační postavení u všech křesťanských národů. Jeho životní dráha
stále dává příklad, jak je důležité respektovat všechno a o to pečovat,
co pramení z boží prozřetelnosti. V Evropě představuje i touhu po míru a
lásce, tak jak ji hlásal sám Ježíš Kristus. Na jarním zasedání sněmu
království českého v roce 1654 byl na žádost krále Ferdinanda III. prohlášen
spolupatronem České země a ochráncem míru v zemi (pro compatrono ex
conservatore pacis) jako projev poděkování a vděčnosti za mír, ze kterého
se lidé tehdy těšili po kruté třicetileté válce.
Hlavní svátek má sv. Josef 19. března a nejčastěji je zobrazován s malým Ježíškem v náručí a s lilií. Jeho dalšími atributy jsou tesařské nářadí, případě rozkvetlá hůl, jejímž prostřednictvím byl podle apokryfů vyvolen za Mariina manžela. Sv. Josef nebyl vyznamenán žádnými zvláštními výsadami jako jeho snoubenka Panna Maria. Pozoruhodná však na něm byla jeho pokora a věrnost, které projevil.