| Prelát, vikář, děkan |  |
| Jan Gerndt |
Ročník 35 - číslo 10 |
Často se setkávám se slovy, u kterých tuším jejich pravý význam, mohl bych požádat o upřesnění? Jsou to prelát, vikář, děkan.
V církvi se dřív běžně používal latinský jazyk a z něj také pocházejí
slova, na která se ptáte.
Prelát (z lat. praelatus = představený) obecně znamená vyšší církevní hodnostář. Skutečnými preláty jsou představení s řádnou pravomocí, jako biskupové, apoštolští administrátoři, opati aj. Apoštolská stolice však vyznamenává zasloužilé duchovní titulem čestný prelát, který není spojen s žádnou pravomocí.
Vikář (z lat. vicarius = zástupce) je duchovní, který zastupuje nějakou vyšší autoritu. Farní vikář je zástupce faráře, okrskový vikář koordinuje z biskupova pověření činnost farářů, generální vikář je přímým zástupcem biskupa. Papež je vikářem Kristovým.
Děkan (z lat. decem = deset) je na Moravě (nikoli tedy v Čechách) ekvivalentem okrskového vikáře. Titul děkan rovněž nosí představení kanovnických kapitul. Také sbor kardinálů má kardinála-děkana. Čestný titul "osobní děkan" nebo "osobní arciděkan" býval v minulosti často udělován jako vyznamenání, tak jako významné farní úřady byly povyšovány a děkanské nebo arciděkanské. Pak míval i tamní farář příslušný titul.