| Naučná stezka Barrandovy skály - Chuchelský háj |  |
| Karel Drábek |
Ročník 35 - číslo 9 |
Stezka začíná
v Praze - Hlubočepích, pod Barrandovským mostem. Nejsnáze je přístupná z
konečné stanice tramvají Hlubočepy. Vybudovala ji organizace Hnutí
Brontosaurus (článek Evans), za finanční podpory Magistrátu hlavního města
Prahy. Na této stezce máte i možnost nasbírat si zkameněliny a minerály.
Je vhodné mít kladívko, ale nezapomeňte, že skalní útvary jsou chráněné
a sbírat můžeme pouze v suti.
Hned potom, co podejdeme Barrandovský most, vedou nahoru do svahu schody. Dojdete po nich k ekologickému slunečnímu pavilonu. Po prohlídce se vraťte zpět na naučnou stezku. Černé skvrny ve vrstvách vápenců, kolem kterých procházíme, jsou křemité rohovce. Vznikly stejně, jako pazourky a také byly v pravěku využívány k výrobě nástrojů. V hornině můžeme při pozorném prohlížení najít průřezy zkamenělin. Z pevného vápence je však nelze získat. Zato hned v prvním lomu - U kapličky - je situace zcela jiná. V severní straně jsou vápence zvětralé a zkrasovělé, písčitě se rozpadají.
V minulosti se zde podařilo získat ohromné množství zkamenělin a prokázat, že vápence vznikly v blízkosti korálového útesu. Kaplička v lomu byla vybudována v roce 1742 francouzskými vojáky, kteří tehdy obléhali Prahu. Ne ovšem jako církevní stavba, ale jako docela obyčejná prachárna. Teprve po více než sto letech byla přestavěna na kapli a zasvěcena Panně Marii Bolestné.
Silnička, dnes cyklostezka, nás vede kolem Barrandovy skály. Odlámáním svahu byly odkryty spodnodevonské lochkovské vápence. Zde jsou jednotlivé vrstvy vápenců odděleny vrstvami břidlic. To také umožnilo detailní provrásnění horniny. Odkryv je natolik instruktivní, že je vyobrazen v řadě světových učebnic geologie.
Na skálu byla umístěna deska k uctění Joachima Barranda (1799 - 1883), francouzského inženýra, který se do Čech dostal v roce 1832 jako vychovatel vnuka krále Karla X. V Čechách se seznámil s řadou významných osobností. Zkameněliny, které nalezl nedaleko odtud a později při vyměřování plánované železnice u Skryjí na Křivoklátsku je zaujaly natolik, že jejich sběru a studiu věnoval celý zbytek života.
Na další cestě se dostaneme k mohutným masivním skalám - žíle sopečné horniny - diabasu, která pronikla do starších usazených hornin. Při zvětrávání se hornina miskovitě rozpadá. Kdysi se pro takové útvary používal krásný název - chuchelské růžičky. V tmavé hornině jsou nápadné několik centimetrů mocné žilky krystalického vápence (kalcitu). Vzácně v nich najdeme i drobné krystaly křemene. Co však toto místo nejvíce proslavilo, jsou vypálené břidlice v nadloží diabasové žíly. V břidlicích byly nalezeny zkameněliny živočichů, mimo jiné přes 50 druhů graptolitů (dnes již vymřelá skupina). Najdeme je v kusech břidlic, které se uvolňují a padají na silnici. Naleziště se jmenuje podle dnes již neexistující hospody "Na Vyskočilce".
Malá Chuchle jsou původně
lázně. Potůček, který zde teče, obsahuje tolik rozpuštěného vápence,
že se v něm tvoří drobné kaskády a hrázky. Vše, co zapadne do vody, je
obaleno vysráženým vápencem (pěnovcem). Dá se říci, že zkameněliny zde
vznikají přímo před našima očima. O něco výše v přepadu místního
vodovodu najdeme i mechy a řasy, nahoře zelené, dole jsou však již proměněny
ve zkameněliny.
U hájovny v Chuchelském háji je malá zoologická zahrada, volně přístupná.
Zaměřuje se především na zvířata a ptáky, které můžeme vidět i ve
volné přírodě. Dále cesta pokračuje přes areál zdraví. Komu nestačil výstup
do kopce, ten se může unavit na desítkách posilovacích zařízení.
V době, kdy není listí, prosvítá lesem chuchelský kostelík, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Až vyroste listí, bude zcela nenápadná a ztracený v zeleni. Zato kolem něho rozkvete spousta hájních rostlin.
Další cesta je lahůdkou pro sběratele zkamenělin - co starý lom, to naleziště. Geologové toho využili a pečlivě prostudované vrstvy slouží ke srovnávání usazenin ze siluru a devonu v mezinárodním měřítku. Takové srovnávací profily se nazývají stratotypy. V Žákově lomu vpravo od cesty je stratotyp přídolského souvrství, na konci naučné stezky stratotyp spodní hranice stupně pragu.
Zajdeme se ještě podívat k unikátní technické památce - staré
chuchelské vápence. Je sice státem chráněná, ale chátrá natolik, že její
záchrana bude (pokud k ní vůbec dojde) velmi nákladná.
Parametry naučné stezky
Začátek po barrandovským mostem v Hlubočepích, konec ve Velké Chuchli u
staré vápenky. Délka 6 km, středně náročná trasa, 14 zastávek, doba
prohlídly cca 3 hodiny. Stezka je určena pro pěší, pro cyklisty jen úsek
Hlubočepy - Malá Chuchle.
Doprava
MHD do Hlubočep (tramvaj č. 12), z Velké Chuchle autobus č. 172
Turistické cesty
Žlutá značka z Malé chuchle, modrá z Velké Chuchle
Cyklotrasy
Hlubočepy - Zbraslav