| Lukáš, Lukáč, Lukeš |  |
| Vladimír Mates |
Ročník 35 - číslo 9 |
"Jakého původu je mé příjmení? Na Moravě prý znamená
"nudle"?"
M. Lukešová, Třeboň
Vaše příjmení patří mezi dosti rozšířená. V tabulce nejčastějších zaujímá 177. místo. Občanů s tímto jménem je u nás 6 315. Lukeš je variantou oficiálního a dnes opět značně oblíbeného křestního jména Lukáš. (Na žebříčku nejpopulárnějších obsadilo 20. příčku. Nosí je více než sedmdesát tisíc mužů a chlapců.) Dalším nejčastějším příjmením je Lukáš - 4 125 nositelů, Lukáč - 1580 a Lukášek - 1570.
Všechny tyto (a ještě další) varianty vznikly typickým způsobem: odtržením první části základního jména Lukáš a přidáním našich přípon -eš, -áč, -ek a dalších. Kde se však vzal Lukáš? K nám se dostalo jméno s příchodem křesťanství, se znalostí Bible. Vždyť řecký lékař Lucas, což je latinská podoba, je jedním ze čtyř evangelistů, jejichž texty jsou obsahem "knihy knih", jejího Nového zákona. Kromě evangelia (z řec. = dobrá zpráva, zvěst, poselství) je i autorem biblického textu Skutkové sv. apoštolů. Nedejme se však mýlit: tento Lucas/Lukáš nepatřil mezi apoštoly a snad ani mezi bezprostřední Ježíšovy žáky. Po několik let ovšem provázel sv. Pavla, jenž sám sebe nazýval apoštolem pohanů, zapisoval jeho vyprávění a byl přítomen i při jeho odsouzení a ukřižování. Sám Pavel o něm píše jako o "pomocníkovi… a lékaři nejmilejším".
Původ jména je však mnohem starší. Už o několik set let dříve ovládl území v jižní Itálii (mezi Tyrrhenským mořem a Tarentským zálivem) kmen či národ známý jako Lucani, Lukanové. A po nich se dodnes tento region nazývá Lukánií. Obsahem jména Lucas/Lukáš/Lukeš a všech dalších variant tedy původně bylo: Lukan, Lukaňan, Lukánský čili "ten, kdo přichází (pochází) z Lukánie". My jsme si ale jistě přizpůsobili jméno z Bible, a tudíž nemusí být přímo zděděné po těch, kteří k nám do Bohemie dorazili až ze vzdálené Lukánie. (Nevylučuji však zcela, že to v některých případech tak skutečně být mohlo.)
Obsah etnického jména Lucani, pokud vím, dešifrován nebyl. Dočetl jsem se, že to byli "lidé pověstní svou loupeživostí". Otisk jejich národního jména však má být v pojmu našimi smysly velice příznivě hodnoceném, v latinském výrazu lucanica, což prý bylo jídlo podobné snad naší uzené klobáse.
Pokud jde o nudle/lukše… Například ve valašském nářečí
pojmy łukše i łokše znamenají široké nudle. Původ jejich pojmenování
(a zvláště to, zda souvisí s Lukšem) mi, žel, znám není. Snad kdyby nějaký
staříček či stařenka nám k tomu poslali pár řádků…