| František Novotný má soukromou zoologickou zahradu |  |
| Miloslav Havelka |
Ročník 35 - číslo 8 |
Setkat se
na zápraží s velbloudem nebo lamou, nakrmit si opičku nebo se povozit na poníkovi…
to je sen většiny dětí. Stejnou touhu měl František Novotný z Kostelce na
Hané, na její splnění však musel čekat mnoho let. Od počátku loňského
léta se může malinká víska na Prostějovsku pochlubit tím, co není dopřáno
ani mnohým velkým městům. Na zahradě jednoho z vesnických stavení v Bílovicích
otevřel František Novotný svoji malou zoologickou zahradu.
"Exotická zvířata jsem měl rád už jako kluk, ale sehnat nějaká bylo v té době úplně nemožné," vzpomíná. Jeho zájem o němé tváře časem dokonce rostl, a měl rád čím dál větší zvířata. "Jenže zoologické zahrady prodávaly zvířata jen výjimečně, v obchodech se sehnat nedala… Teď jde zase naopak dostat všechno! Včera mi během pár hodin nabídli jaguára a pak lvici. Zatím tady mám papoušky, kozy kamerunské, opice, lamy, osly, daňky, lišky, mývaly, pštrosy, velblouda a poníka. Mám už sice vlastní odchovy, ale nechci mít hodně kusů od jednoho druhu, spíš sázím na pestrost," vysvětluje majitel. Nedávno se tady mamince Alžbětě narodila oslí holčička Rozárka, své potomky už přivedly na svět i kamerunské kozičky a lama.
Trochu zvláštní stavení
Františku Novotnému se malý statek na okraji Bílovic zalíbil na první
pohled. "Na velké zahradě je dost prostoru na venkovní výběhy a ve chlévech
je také dost místa. Takže jsem na jedné straně dvorku ubytoval opičky, o
kousek dál postavil klec s papoušky, v jednom z chlévů má společnou
ubikaci poník spolu s velbloudem - ten sem ale chodí jen přespávat."
Na velblouda - totiž velbloudí
dámu Fatimu si už zvykli i sousedé, protože jim zvědavě kouká přes plot,
co se u nich děje. Pohled pro náhodné diváky je to jistě pitoreskní: hanácká
rovina a na ní kromě Fatimy třeba na samém konci výběhu pštrosi. Ti tady
byli úplně první!
Proč ne pro všechny?
Jak přibývaly další druhy zvířat, začali lidé nahlížet přes plot, co
že tam pobíhá. Takže František Novotný usoudil, že je čas dát statek
trochu dohromady a otevřít malou zoologickou zahradu.
Dá se vůbec její provoz finačně utáhnout? "Určitě se to ekonomicky
nevyplatí. Žádná zoologická zahrada na světě se nedá financovat ani z
odchovů, ani ze vstupného. Proto musí být na prvním místě úzký a vřelý
vztah ke zvířatům. Tohle není moje zaměstnání, ale koníček, kterému obětuje
všechen volný čas. Jezdím sem každé ráno a večer a jsem tu i celé víkendy,"
poznamenává František Novotný.
Je ovšem potřeba dodat, že kromě jeho vlastního nadšení a rodiny se o život
zahrady stará i pár ochotných lidí z okolí.
Žádný strach ze zvířat
Nenápadné stavení nebudí zájem tím, že se od něj ozývá řev divokých
šelem - a ani o takovou reklamu nestojí. Můžete si klidně špacírovat
kolem výběhů, tu a tam postát a čekat, jestli vzbudíte pozornost oslí
dvojici Rozárky a Alžběty, které se neustále snaží dostat na návštěvu
k sousedům.
"Zvířata tady zůstanou, i kdyby nepřišel vůbec nikdo. Budeme mít
otevřeno celoročně, protože tady máme zvířata, která žijí venku."
Proč se tedy nevypravit místo na nějaké proslulé safari nebo do rozlehlé a
bohaté zoologické zahrady na rovinatou Hanou? Když už ne kvůli zvířatům,
tak kvůli Františkovi Novotnému, kterému se splnil klukovský sen. Komu z nás
se to podařilo?