| Roráty |  |
| Pavel Kopeček |
Ročník 35 - číslo 8 |
V době adventní vzpomínají starší lidé na tzv. "roráty". Co to je? Jsou aktuální i v dnešní době?
Jak již zaznělo v otázce, "roráty" se pojí s dobou adventní a jejím prožíváním jako přípravy na příchod Krista.
Celá doba adventní, tak jako doba postní, má kající charakter. Je to doba ztišení, sebezáporů, modlitby a pokání, přípravy na slavení svátků. Tato doba se má prožívat ve společenství církve, věřící by měli častěji navštěvovat bohoslužby i ve všední dny. Naši předci takto prožívali Advent, zvláště pak, když se začínající zimou skončily polní i některé domácí práce. Mše se slavily jen ráno a pro mnohé "roráty" znamenaly a ještě znamenají cestu do kostela zimním ránem, přičemž je vše zahaleno tmou. Připomněl bych, že to byl papež Pius XII., který zmírnil předpisy o eucharistickém postu (stanovil je na jednu hodinu) a dovolil večerní mše (1953 a 1957).
Odkud však pochází název roráty, který se pojí s adventní liturgií?
V knize proroka Izaiáše čteme následující latinský text: "Rorate caeli desuper et nubes pluant iustum, aperiatur terra et germinet salvatorem et iustitia oriatur simul ego Dominus creavit eum.", což česky znamená: "Nebesa, vydejte krůpěje shůry, ať kane z oblaků spravedlnost, nechť se otevře země a urodí se spása a spravedlnost vyraší s ní. Já Hospodin to stvořím." (Iz 45, 8).
Tato spása, která má vyrašit, je Kristus, a proto tento verš plně vystihuje duchovní i teologický obsah adventní doby. Díky tomu se stal vstupní antifonou (introitem) čtvrté adventní neděle (Tridentský misál) a následně vedl ve Francii (kolem roku 1610) ke kompozici adventní písně Rorate caeli. Tato píseň má čtyři sloky pro čtyři týdny Adventu, a tak jako se zapalovaly svíce adventního věnce, přidávaly se další sloky. Roráty tedy označují mešní vstupní zpěv v době adventní, přičemž se kostel postupně rozsvěcuje, postupně se i zvětšuje počet zapálených svící adventního věnce a zpěvy se prodlužují. Toto narůstání světla a délky zpěvu symbolizuje blížící se příchod Krista, který je "světlem k osvícení pohanů a spásou Izraele" (Lk 2,32).
V důsledku tohoto vstupního zpěvu získala celá mše označení rorátní mše nebo-li roráty. Současný kancionál (společný zpěvník českých a moravských diecézí) nabízí české "rorátní zpěvy", ale i český překlad latinské písně Rorate caeli.