|
VLASOVÝ RÁDCE S největší pravděpodobností se u vás projevila seborhoická dermatitida neboli ekzém z mazových žlázek. Jedná se o vleklé kožní onemocnění, které postihuje dospělé i děti. Příčina choroby není známa, ale s největší pravděpodobností se toto onemocnění dědí. Většinou se na vzniku onemocnění mohou podílet i některé kvasinky, které běžně osidlují kůži a při změně "klimatických podmínek" získávají ideální podmínky pro svůj růst. Seborhoická dermatitida se může vyskytovat na všech místech s vyšším množstvím mazových žlázek (ta jsou dána geneticky - dispozičně). Jsou to kštice a její hranice, obočí, okolí nosu a očních víček, brada, nosoretní rýhy, ale také některá místa na hrudi. Ložiska ekzému z mazových žlázek jsou zažloutlá nebo načervenalá. Kůže mívá šedobílý a mastný vzhled, který je nápadný i ve vlasové části. Postupně vznikají drobné šupinky, rozšiřuje se zarudnutí. V těžších případech se vyskytují nánosy šupin, vznikají krusty (strupy) a kůže intenzivně svědí. Pacienti se škrábou, tím si opakovaně dráždí pokožku hlavy a dochází k dalšímu zhoršování ekzému. Léčení je svízelné, nelze zaručit vyléčení a ve většině případů je možné stav pouze stabilizovat. V místní léčbě se soustřeďujeme na ovlivnění mazotoku a mikrobiálního osídlení postižené kůže. Jako velmi účinné prostředky se osvědčily kyselina salicylová, dehtové přípravky, ichtamol, síra a resorcin. Jedná se o látky, které mají vliv na optimalizaci tvorby mazu a zároveň normalizují tvorbu a olupování pokožky. V současné době se přidávají ještě protiplísňové látky. Některé z nich jsou běžně dostupné i bez receptu a poučení pacienti si dokážou optimální stav udržovat sami. Ovšem při zhoršení je nutné navštívit odborného kožního lékaře. Ten v těžších případech naordinuje přípravky s obsahem kortikosteroidních hormonů. Tato léčba je velmi účinná, ale patří pouze do rukou lékaře, který zná možné nežádoucí účinky a povolenou dobu aplikace těchto přípravků. Zcela jistě není radno používat přípravky, které pomohly kamarádovi či sousedce. Onemocnění není přenosné, proto se není třeba bát kontaktu s postiženou kšticí. V domácí hygieně doporučujeme užívat speciální šampony s obsahem dehtů či antimykotik a vtírat speciální roztoky či mléka nebo oleje (většinou pro takzvané odšupení). Není zakázáno používat přípravky profesionální kosmetiky (barvení, trvalá ondulace), ale vždy je nutné brát v potaz, že nemocná kůže je citlivější. Hygiena by měla být přiměřená, avšak šetrná a speciální. Doporučuje se i změna životosprávy s větším podílem zeleniny (vlákniny) a rostlinných tuků (nenasycených mastných kyselin). |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|