| Báječný psí čenich |  |
| Rudolf Baudis |
Ročník 35 - číslo 7 |
Psí čumák
je nejen příslovečně studený, ale především je to dokonalý chemický
analyzátor. Tak dokonalý, že si to ani neumíme představit. Zjistit plochu
čichových sliznic a porovnat je, odhadnout počet čichových buněk není
problém - zato jejich schopnosti dosud neumíme změřit ani napodobit. Lidé získávají
asi 90 % informací zrakem, ale mnohá zvířata, zejména psi, doslova vidí
nosem.
To, co běžně nazýváme psím nosem, je vlastně jakési čenichové zrcátko. To, že je stále vlhké, má svůj důvod, protože jednotlivé molekuly látek obsažených ve vzduchu snáze působí na čichové buňky, jsou-li v podobě aerosolu vázané na tekutiny nebo tuky. Rourky v přední části psího čenichu slouží jako ústrojí větřicí, jímž pes zachytí první závany pachu. Pokud stojí vzorek za bližší prozkoumání, nabere pes důkladnějši dávku vzduchu do zadní části nosní dutiny, k čichové sliznici.
Jiného psa, zvíře nebo člověka pes zavětří na kilometrovou vzdálenost. Pach kyseliny octové vnímá v koncentraci stomilionkrát menší než člověk, kyselinu máselnou ve zředění ještě větším. To má význam u divoce žijících zvířat. Pokusy na univerzitě v Erlangenu prokázaly, že asi čtyři dny poté, co se psovitá šelma naposledy nažrala - a pozřela tedy i kyselinu máselnou obsaženou v živočišném tuku - se u ní asi třikrát zvýší citlivost čichu na molekuly této kyseliny. Protože to je právě doba, kdy zvíře musí přijmout novou potravu, umožňují jí vystupňované stopařské schopnosti rozeznat i stopy, které by přehlédla, kdyby byla sytá.
Ještě před padesáti lety se pochybovalo o tom, že by psi i jiná zvířata mohli mít tak dokonalý čich, aby na stopě během několika kroků dokázali zjistit směr pohybu sledovaného tvora a uvažovalo se o nějakém šestém smyslu, který jim v tom pomáhá. Bosý člověk ovšem zanechává v každé šlépěji kromě drobných úlomků kůže i asi čtyři miliardtiny gramu potu. Zdá se to být skoro nic, ale kdybychom spočítali jednotlivé molekuly našeho těla zanechané ve stopě, byly by to řádově biliony. I noha obutá v gumových holínkách zanechává za sebou alespoň miliardu molekul kyseliny máslové, což je mnohem víc než stačí psu, aby je zaregistroval. Podle změn pachu stopy - látky ve stopě se neodpařují stejně rychle a některé téměř okamžitě vyprchávají, tak pes pozná, kterým směrem se sledovaný tvor pohyboval.
Běžný pes vnímá všechny pachy, ale ne všechny jsou pro něj zajímavé. Dá se ovšem vycvičit tak, že reaguje i na plyn, výbušninu nebo drogu.
Čím to je, že člověk se svým velkým nosem trčícím z obličeje má tak špatný čich? Náš nos má za úkol především předehřívat vzduch a jen z překvapivě malé části slouží jako čichový orgán, ačkoli ho tak nazýváme. Vlastní sídlo lidského čichu je ukryto hluboko v nosní dutině a zabírá asi 5 cm2. Stejný orgán v nose německého ovčáka zabírá třicetkrát větší plochu a zatímco člověk disponuje asi pěti miliony čichových buněk, pes jich má padesátkrát víc. Protože psi využívají těchto buněk efektivněji než my, není jejich čich pouze padesátkrát lepší, ale je asi milionkrát citlivější než náš. Proto psi pracují mnohem spolehlivěji při hledání netěsností na plynovodech, při stopování, ale třeba i jako ochranka v hotelích.
Jistý cestovatel např. vypráví svůj zážitek z Afriky: Obrovský novofoundlandský pes ho nepustil na hotelový pokoj, dokud neočichal hostova zavazadla v pokoji a neporovnal je s pachem jejich majitele. Hotelový personál pak potvrdil, že od té doby, co pes vykonává svou funkci recepčního, nemají žádné potíže s hotelovými zloději. Kdybyste si zaznamenávali, kolik dokážete rozlišit jednotlivých vůní a pachů, dospěli byste v nejlepším případě k několika tisícům.
Mimořádně talentovaní a trénovaní odborníci dokáží
rozlišit asi 30 000 odstínů vůní a pachů a jsou firmami zabývajícími se
výrobou a prodejem např. voňavek a kosmetiky mimořádně dobře placeni. Pes
ale dokáže rozlišit pach každého jednotlivého tvora od kteréhokoli jiného.
Kromě živých tvorů rozezná třeba i vůni železa od jiných kovů a podobně,
takže se dá mluvit o bilionech odstínů, lépe řečeno jejich počet je
vlastně nekonečný. Protože i každá nemoc se na člověku projevuje i změnou
pachu, zvláštním pachem prý vynikají např. rakovinné buňky, je docela možné,
že až se naučíme využívat schopností svých čtyřnohých přátel, v lékařské
ordinaci nás místo rentgenu, sonaru a dalších přístrojů, bude očichávat
speciálně cvičený pes.