| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poděbradech |  |
|
Ročník 35 - číslo 7 |
V roce
1496 bylo v Poděbradech popraveno 10 vůdců povstání kutnohorských havířů.
Na místě tragické události byl později postaven kostelík Nanebevzetí
Panny Marie.
Lázeňské město a letovisko na Labi Poděbrady vzniklo z původní slovanské
osady a opevněného strážního místa, které existovalo již v 10. století
v místě, kde prastará obchodní cesta z Prahy na východ Čech a do Polska překračovala
brodem řeku. Šlo o lokalitu ležící "pode brody" - Poděbrady.
Původní pozdně gotickou dřevěnou stavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie z
roku 1516, ležící za mostem přes Labe, pobořili v roce 1634 Švédové. V
letech 1665 - 66 byla opravena a dostavěna (již jako celá zděná) v raně
barokním stylu. Svatyně byla zrušena za Josefa II. v roce 1784, avšak v
letech 1788 - 92 byla znovu obnovena. Dnešní vzhled jí dala regotizace v
polovině 19. století, počátkem 20. století byl regotizován také interiér.
Obdélná loď kostela navazuje na východní straně na pětiboké
presbyterium, zaklenuté křížovou a v závěru paprsčitou klenbou. Průčelí
má pseudogotický portál z roku 1898 s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v
tympanonu, pseudogotická okna zdobí figurální malby. Zařízení je raně
barokní (boční oltáře, obrazy a sochy) a pseudogotické (hlavní oltář a
kazatelna). U kostela stojí hranolová zvonice se zděným přízemím a dřevěným
patrem z konce 17. století, obnovená v roce 1921.
Ke kostelíku se váže pověst. Podle ní skropila krev popravených vůdců
povstání kutnohorských havířů jednu z větví dubu, která od té doby
rodila žaludy připomínající tvarem bezhlavá těla v kápích. Tento dub
zde rostl až do roku 1777 a několik jeho žaludů je uchováno v poděbradském
muzeu.
(kp)
Foto: Antonín Vodák