| Nepodceňujme klíšťovou encefalitidu |  |
| Alena Hůlová |
Ročník 35 - číslo 7 |
V loňském roce se v České republice vyskytlo celkem 642 případů klíšťové
encefalitidy neboli klíšťového zánětu mozku. Toto nebezpečné virové
onemocnění, které přenášejí infikovaná klíšťata, může způsobit vážné
neurologické komplikace, v některých případech dokonce končí i smrtí. Výskyt
onemocnění má dva sezónní vrcholy: v červenci, srpnu a pak dále v říjnu.
Před touto nemocí neexistuje jiné ochrany než očkování. Doporučuje se především dětem a dospělým, kteří trvale žijí v oblastech se zvýšeným výskytem infikovaných zvířat. "V současnosti jsou na českém trhu k dispozici dvě očkovací látky. Ale pouze jedna schválená vakcína - Encepur - je speciálně vyvinutá zvlášť pro očkování dětí a dospělých," říká prof. Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové a doplňuje: "Varianta vakcíny Encepur určená k očkování dětí obsahuje v porovnání s vakcínou určenou dospělým pouze poloviční objem očkovací látky. Obsahuje také poloviční množství antigenu, zatěžuje tedy méně imunitní systém dětí, avšak vytváří jim dostatečnou ochranu, dostatečné množství protilátek.
Dětská verze vakcíny Encepur může být aplikována dětem od jednoho roku do jedenácti let. Tato vakcína pro děti je jedinou zaregistrovanou očkovací látkou tohoto druhu v České republice. Děti starší 12 let, adolescenti a dospělí jsou očkováni Encepurem pro dospělé."
Klasické schéma očkování
proti klíšťové encefalitidě
Dvě dávky očkovací látky se aplikují s odstupem 1-3 měsíců a poté se
provádí přeočkování za 9-12 měsíců.
Zrychlené schéma
Dávka očkovací látky se aplikuje v den 0, den 7 a den 21 s přeočkováním
za 12-18 měsíců.
Kdy očkovat
Nejčastěji v zimních měsících, kdy nejsou klíšťata aktivní. Očkování
se však může provádět kdykoliv během roku, ale nemocný musí být
informován o tom, že je chráněn až 14 dnů po aplikaci druhé dávky vakcíny.
konec rastru
Co je to klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku, je infekční
onemocnění při kterém je nejčastějším způsobem nákazy přisátí
infikovaného klíštěte (Ixodes ricinus), méně častým způsobem přenosu původce
tohoto onemocnění je požití tepelně nezpracovaného mléka, zejména kozího
nebo ovčího. Virus se ničí pasterizací při teplotě 72- 85 °C již za 10
sekund. Člověk se nejčastěji nakazí virem klíšťové encefalitidy při sbírání
lesních plodin, houbaření, zahradničení, u vody, ale i v městských parcích.
Děti se velmi často nakazí na dětských táborech či školách v přírodě. Rezervoárem viru u klíšťové encefalitidy jsou lesní a polní hlodavci, divoce žijící zvířata a řada domácích zvířat. Inkubační doba se nejčastěji pohybuje mezi 1-2 týdny, možné rozmezí je 3-30 dní. První příznaky onemocnění se objevují asi po sedmi dnech po přisátí infikovaného klíštěte a mohou připomínat chřipku (s tou také bývá často zaměňováno, protože mezi příznaky patří zvýšená teplota, pobolívání hlavy a kloubů). U některých osob však do jednoho týdne nastupuje druhá fáze onemocnění charakterizovaná prudkými bolestmi hlavy, pacientům často vadí světlo, mají vysoké horečky, zvrací, trpí poruchami stability, někdy mohou upadnout až do bezvědomí. V tomto období může dojít i k trvalému poškození nervového systému.
Na nákazu infikovaným klíštětem může reagovat každý organismus jinak. Lékaři uvádějí příklad jedenáctiletého chlapce, kterému byl po několika týdnech potíží diagnostikován klíšťový zánět mozku. Přestože mu po hospitalizaci na infekčním oddělení vadilo i denní světlo a trpěl bolestmi hlavy, postupně se jeho stav zlepšoval a po deseti dnech byl propuštěn domů. Naopak dvaasedmdesátiletý muž byl přijat na neurologické oddělení pro přetrvávající bolesti hlavy, horečku a zhoršenou pohyblivost ruky. Komunikoval čím dál obtížněji, stav se zhoršoval. Vyšetření mozkomíšního moku prokázalo zánět, avšak muž si nevzpomínal, že by měl klíště. Přesto byla jako příčina onemocnění stanovena klíšťová meningoencefalitida. Nemocný měl totiž chatu v povodí Berounky, kde se každoročně někomu z rodiny klíště přisálo. Stav nemocného se nadále zhoršoval a muž po devíti týdnech zemřel.
Nejohroženější
oblasti
Nejvýznamnějšími přírodními ohnisky klíšťové encefalitidy u nás jsou
jižní Čechy - zejména oblasti okolo Českého Krumlova, Českých Budějovic
a Strakonic. Dále kolem Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Prachatic, Klatov
a Plzně-Sever.
Ve středních Čechách se infikovaná klíšťata často vyskytují v Praze a
jejím okolí, zejména v oblastech Prahy- Západ, dále na Benešovsku,
Kladensku a Příbramsku.
Ze severních Čech je na tom nejhůře oblast okolo Ústí nad Labem a jeho přilehlé
okresy.
Ve východních Čechách patří Pardubicko, Kutnohorsko a Havlíčkobrodsko k
oblastem, kde je také vyšší výskyt tohoto onemocnění.
Na Moravě se infikovaná klíšťata nejčastěji nacházejí v oblasti Opavy,
Šumperku a Jeseníku, dále také na Ostravsku, Olomoucku a Přerovsku. Z jižní
Moravy je to zejména Žďársko, Brněnsko, Blansko, Znojemsko, Třebíčsko a
Jihlavsko.
Nejvyšší promořenost virem klíšťové encefalitidy bývá v oblastech řek.
U nás je to zejména Vltava a Berounka, zde bývá nakaženo až 5 % klíšťat.
Kolik stojí očkování proti klíšťové encefalitidě
Toto očkování patří do kategorie nadstandardních očkování, tzn. hrazených
pacientem, cena jedné dávky vakcíny pro děti je 410 Kč, jedné dávky vakcíny
pro dospělé činí 468 Kč, za vyšetření a aplikaci si lékaři účtují
poplatek.
Některé pojišťovny na toto očkování přispívají, např. VZP přispívá
400 Kč na očkování mladým lidem do 19 let a hradí také přeočkování v
částce 400 Kč. OZP hradí pojištěncům od 3 do 26 let do 450 Kč na jednu dávku.
Tato pojišťovna hradí v případě klíšťové encefalitidy druhou a třetí
dávku, stejně i přeočkování. Revírní bratrská pojišťovna hradí
druhou a třetí dávku očkovací vakcíny proti klíšťové encefalitidě
mladistvým do 18 let. ZPMV ČR uhradí 400 Kč všem věkovým skupinám na třetí
dávku vakcíny proti klíšťové encefalitidě nebo na přeočkování.