| Encyklopedie československé mládeže |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 35 - číslo 6 |
Manžel byl náruživým čtenářem a zanechal mi snad
tisíc knih. Je mezi nimi i šestidílná Encyklopedie československé mládeže.
Ráda bych ji někomu prodala, avšak vůbec netuším, kolik bych si za ni
mohla říci. Neumím obchodovat a vím, že bych souhlasila se sebemenší
cenou, kterou by mi někdo navrhl. Mohl byste mi poradit?
Čtenářka Otýlie Z. z Písku
Naše čtenářka velmi dobře popsala to, co cítí většina z nás, když jsme okolnostmi donuceni něco ze svých věcí prodat. Odneseme věc do vetešnictví či starožitnictví s často přemrštěnou představou o ceně. Vetešník nám nabídne sotva desetinu našeho požadavku. Nás poleje studený pot, a přesto souhlasíme, protože jinak máme pocit, že bychom se ztrapnili. Odcházíme s nedobrým pocitem a máme zkažený den. Doma si navíc vyslechneme nelichotivé přívlastky od nejbližších a pak se užíráme, proč jsme vlastně tu věc prodávali. A stačilo tak málo: předem se informovat, jakou asi cenu má předmět, který chceme prodat.
Encyklopedická díla jsou již po staletí velmi oblíbená. Kdekoho těší pomyšlení, že v jedné dlouhé řadě knih má uložené veškeré poznatky lidstva. Je zajímavé, že první encyklopedii vytvořil téměř sám francouzský všeuměl Denis Diderot, kterého dnes spíše znají návštěvníci divadel díky hře Jakub fatalista. Pozdější encyklopedie vytvářely stovky učenců, u nás byl dokonce zřízen Encyklopedický ústav Akademie věd. Dnešní encyklopedie vznikají však často pouze kombinací starších děl nebo překlady zahraničních zdrojů a práce spolupracovníků se často redukuje na shánění nových barevných ilustrací.
Většina encyklopedií má jednotnou strukturu, abecedně uspořádaná hesla s různou mírou stručnosti. Existují však encyklopedie, které popisují jednotlivé pojmy v širších souvislostech, aby byl čtenář po přečtení daného hesla celistvě a zevrubně informován. A právě taková je Encyklopedie československé mládeže.
Popud k jejímu vzniku dalo několik pedagogických odborníků z prvorepublikového ministerstva školství a národní osvěty. Cílem bylo srozumitelně a komplexně popsat vše kolem nás. Proto místo největších kapacit byli ke spolupráci vyzváni spíše popularizátoři vědy, Herbert Slouka pro astronomii, Eduard Štorch pro paleontologii, dr. Vojtíšek pro historii, Kořenský pro zeměpis či polyhistor dr. Sommer-Batěk pro technologii. Encyklopedie nabízí na téměř pěti tisícich stranách stovky podrobně a hlavně čtivě zpracovaných hesel. Jak vyrobit tužku, Historie tance, Vývoj velocipedů, Život v pravěku, Pivovarnictví či Poetická náplň říkadel, to je jen několik málo názvů hesel, které jsou vždy doplněny názornými a dnes už nevídanými obrázky.
Tato encyklopedie byla později vzorem pro mnoho dalších děl.
I dnešní příručky světového vydavatelství Reader´s Digest vycházejí z
této koncepce. V třicátých letech, kdy toto dílo vzniklo, je vlastnil snad
každý učitel a samozřejmě všechny zvídavé děti. Dnes však na tyto knížky
v antikvariátech sedá prach, i když jejich cena, zhruba tisíc korun, je více
než příznivá.