| Grafiky Vladimíra Komárka |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 35 - číslo 4 |
Manžel si velice oblíbil malíře Komárka. Obíhal
prodejny Díla i antikvariáty a kupoval jeho obrázky, dokonce některé dostal
přímo od pana Komárka. Pak si je sám rámoval. Teď po jeho smrti se musím
stěhovat do menšího bytu a ráda bych ty obrázky někomu prodala. Bohužel vůbec
nevím, jakou mohou mít hodnotu. Mohl by mi pan starožitník poradit?
Čtenářka Marie S. z Kolína
Malíře a grafika Vladimíra Komárka jsme si připomněli před několika měsíci. Bohužel ta vzpomínka byla spojena s jeho úmrtím. Jak říká stará pravda, nemá význam truchlit za zesnulým malířem, pokud po něm zůstalo dílo, které dále promlouvá k lidem. A tak netruchleme a radujme se z Komárkových obrázků. A je jich mezi lidmi požehnaně.
Snad každý trochu kulturně založený člověk by ve svém archivu nějaký ten malinký obrázek od mistra Komárka našel. Ten byl totiž mimořádně plodný, a zvláště v drobné grafice. Počet jím vytvořených knižních značek, exlibris a novoročenek přesahuje tisícovku. Ilustroval desítky bibliofilských knížek, které rovněž obsahují originální grafické listy. Další grafické listy byly přílohou různých sborníků, ať už spolku Hollar, Spolku bibliofilů nebo Památníku národního písemnictví.
Přestože se Vladimír Komárek nikdy nepovažoval za profesionálního malíře, tvořil totiž při zaměstnání, rozsah jeho díla těžko najde srovnání. Maloval a ryl destičky pro grafiku velmi lehce. Možná je to i tím, že nehledal složité a intelektuálské motivy. Zobrazoval v podstatě banální předměty, židle, vázy, petrolejky, housle, hodiny nebo třeba pověšený kabát. Nejenom prosté náměty, ale i technika zpracování přispívá k nezaměnitelnosti jeho výtvorů. Všechny jeho obrázky jako by připomínaly sen, sen příjemný, spojený se vzpomínkami na dětství prožité u babičky na statku či na přípravy do prvních tanečních. V tom bude asi podstata oblíbenosti jeho tvorby - v mystice všedních věcí a situací.
Obrázky Vladimíra Komárka měly donedávna velmi příjemné ceny a mohl si je pořídit snad každý. Oleje se prodávaly v rozsahu od 10 do 20 tisíc korun. Rozměrnější grafické listy byly po osmi stovkách a nejmenší grafiky často i za 50 korun. I v případě malíře Komárka platí staré pravidlo, že smrtí autora se hodnota jeho díla několikanásobně zvedne. Zatím vzrostla asi dvakrát až třikrát a další růst lze očekávat. Proto nepovažuji za moudré v této době obrázky pana Komárka prodávat, vždyť za zarámovanou grafiku středního formátu dostanete stěží tisícovku. Spíše je pořád vhodná doba si nějaký pěkný obrázek pořídit. A pokud jich máme doma více, podarujme jimi své milé, příbuzné a známé, určitě tento dárek neskončí nerozbalený za skříní.