| Mezi Tichou a Divokou Orlicí |  |
| Jan Vítek |
Ročník 35 - číslo 4 |
Podorlické řeky Tichá a Divoká Orlice se ve střední části svého toku prodírají hlubokými údolími se spoustou malebných a turisticky přitažlivých zákoutí. Zároveň jde o místa dobře dostupná. Údolím Tiché Orlice mezi Chocní a Ústím nad Orlicí prochází hlavní železniční trať z Prahy a Pardubic do České Třebové, část toku Divoké Orlice zase sleduje trať z Týniště nad Orlicí do Letohradu.
Strmé, převážně zalesněné údolní svahy místy dosahují téměř horských parametrů a za dobrých sněhových podmínek lákají k běžkařským vyjížďkám. Například města Ústí a Brandýs spojuje nad Tichou Orlicí nejen železniční trať, ale také červené a modré turistické značení. Obě trasy stoupají z Ústí nad Orlicí nejprve přes úbočí Kubincova kopce a pod obcí Říčky klesnou do rekreační osady Klopoty s možností občerstvení ve stejnojmenném hostinci.
Po červených značkách můžeme pokračovat zcela nenáročnou cestou kolem Tiché Orlice k železniční zastávce Bezpráví a kolem pomníku "učitele národů" Jana Amose Komenského až do Brandýsa nad Orlicí. Delší, ale na vyhlídky bohatá cesta pak čeká toho, kdo si v Klopotech zvolí modré značení, proplétající se členitým terénem přes Dobrou Vodu a Rviště. Podorlická krajina se rozevře zejména z Hůrky, pohled do malebného údolí Tiché Orlice zase vychutnáme z úbočí Zátvoru.
Vděčné lyžařské trasy spojují "přes kopce a dolíky" i údolí obou Orlic. Například z Ústí nad Orlicí vede do Žamberka asi dvacet kilometrů dlouhá žlutě značená cesta. Ta se v ústeckém předměstí Na Tiché Orlici noří do temného úžlabí Údolí sejfů se spoustou romantických zákoutí. Poklidnou krajinou se pak přiblížíme nad táhlou obec Hnátnici, mineme samotu Za horou a pod Hlavnou sjedeme na úpatí hradního vrchu Žampach. Jeho strmý vršek s nepatrnými zbytky středověkého hradu je v zimě obtížněji dostupný po vyznačené odbočce od hostince Pod hradem.
Ze sousední Písečné je to do Žamberka nejblíže po silnici, pokud se však i nadále přidržíme žlutě značené trasy, pak nás čeká nejnáročnější úsek s výstupem po "kozích hřbetech" na vrch Kozinec. Nabízí úchvatný pohled do podhorské krajiny mezi oběma Orlicemi s dominujícím vrchem Žampachem. Půvabnými partiemi přes oblá návrší "báně" se pak cesta proplétá lesem či po lučinatých pláních směrem k Dlouhoňovicím, kde už je na dohled město Žamberk a jeho vlakové nádraží.
Údolí protékaná Tichou a Divokou Orlicí však spojuje ještě několik dalších turistických tras, v zimě sledovaných lyžařskou stopou. Například z Brandýsa nad Orlicí směřuje zelené značení pod zříceninou hradu do Jiskrova údolí, projde Velkou a Malou Skrovnici, protne údolíčko s osadou Hájek a pod obcí Polom se ponoří do pověstmi opředené rokle Modlivého dolu. Odtud to už není daleko k městečku Potštejn pod rozeklanou zříceninou stejnojmenného hradu a na železniční trati do Týniště nad Orlicí a Hradce Králové nebo na opačnou stranu do Letohradu.
Jan Vítek
Foto: autor
1. Žamberk leží uprostřed podorlické krajiny.
2. Dřevěná zvonička ve Rvišti.
3. Zřícenina hradu Brandýs.
4. Kozí hřbety na Kozinci.
Adresa autora: 564 01 Žamberk, 17.listopadu 1070.