| Porcelán z Derby |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 35 - číslo 3 |
Máme doma na zdi krásný čínský talíř, snad ručně
malovaný. Přivezl jej po válce dědeček, který byl vojákem u britského
letectva. Na zadní straně je červená značka, která se skládá z královské
korunky, zkřížených mečů a písmena D. Nechceme tuto starožitnost prodat,
ale rádi bychom věděli, jak je stará a zda je vůbec čínská.
Čtenář Josef
Škoda, že dotaz našeho čtenáře by tak stručný. Jako milovníka příběhů by mne určitě zaujal i osud dědečka našeho čtenáře, který si z Británie přinesl tak krásný starožitný talíř. Nepředpokládám, že jej koupil, spíše jej dostal od nějakého vděčného Brita. Za co, to se asi už nedozvíme. Určitě to však musel být velmi zámožný dárce. Ten talíř byl totiž vyroben ve slavné britské královské porcelánce v Derby, a to velmi dávno. Podle popisu značky to určitě bylo před rokem 1825.
Co o této porcelánce víme? Založili ji dva obchodníci z Derby kolem roku 1750 a jejím účelem bylo vyrábět co nejvěrnější kopie míšeňských porcelánových figurek. Bohatá britská aristokracie si ráda zaplatila vyšší ceny za originály, avšak střední vrstvy anglické společnosti již nemínily platit vysokou cenu, která zahrňovala zejména desítky celních poplatků a hlavně dopravné ze Saska na britské ostrovy. Tito dva obchodníci přijali jako malíře porcelánu jistého Williama Duesburyho, skromného a pracovitého zchudlého šlechtice . Ten však záhy zdědil velké jmění a celou porcelánku odkoupil. Dokonce přikoupil i další dvě konkurenční manufaktury v Chelsea a v Bow.
Jeho intuice, pracovitost a dokonalé marketingové myšlení záhy proměnily malé výrobny míšeňských kopií na velkou prosperující továrnu, která vyrábí dodnes. A jaký byl největší obchodní tah Williama Duesburyho. Někdy kolem 1770 se mu podařilo přesvědčit britského panovníka Jiřího III., že jako hlava světového impéria nemůže stolovat na porcelánu z Německa, když jeho poddaní jsou schopni vyrobit porcelán stejné kvality a se vzory, které budou srdcím britské královské rodiny určitě bližší.
Řeknete si, co je na tom tak náročného. Musíme si však uvědomit, že král Jiří III. byl Němec, nadále si pnechával titul kurfiřta hannoverského, anglicky mluvil lámaně a v žilách mu kolovala i saská krev. Duesbury krále Jiřího dokonce přesvědčil, aby přímo navštívil dílny a vyzkoušel si práci v porcelánce. Ten byl tak nadšen, že povolil označovat zboží královskou korunkou. Po tomto úspěchu již nic nebránilo tomu, aby podnikavý Duesbury nezaslal nabídkový katalog svého porcelánu nejvýznamnějším a nejbohatším britským lordům a taky panovníkům a vicekrálům zámořských koloniálních území. O jeho úspěšné obchodní strategii svědčí i fakt, že porcelánka v Derby ve své historii neprošla žádnou krizovou situací a funguje bezchybně až dodnes.
Jaká je asi hodnota tohoto britského ozdobného talíře s
čínskými motivy? V Londýně by mohl stát tak 200 či 300 liber, na našich
aukcích by asi nepřekročil částku 6 tisíc korun. Přece jenom naši movití
sběratelé se více zaměřují na českou a německou produkci.