| Od Betléma ke kamenným hradům |  |
| Jan Vítek |
Ročník 35 - číslo 2 |
Desetitisíce návštěvníků každoročně procházejí branami zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem se známým Safari. Jen málokdo z nich však tuší, že i v blízkém okolí se na lesnatých svazích labského údolí skrývá spousta dalších zajímavých míst.
Snad jen k romantickému zákoutí s památkovou rezervací Braunův Betlém, vzdálenému asi tři kilometry jihovýchodně od Dvora Králové, směřuje více turistů. I v zimě je tam snadný přístup po značených cestách od parkoviště u obce Hřibojedy, z Kuksu nebo krátkým výstupem od železniční zastávky Žíreč. Pozoruhodná přírodní galerie barokních soch a dalších plastik zde vznikla rukou sochaře Matyáše Bernarda Brauna a jeho žáků ve 20. až 30. letech osmnáctého století. Přirozeným materiálem a možná také inspirací tvůrcům byly pískovcové skalky nebo uměle vylámané bloky.
Ústřední partii tvoří Betlémská jeskyně s výjevy Narození Páně, Příchod Tří králů a dalšími reliéfy. O kousek dál zaujme Jakobova studnice, Máří Magdaléna, Jan Křtitel s ovečkou, Onufrius s lebkou a také poustevník Garinus před jeskyní, opředený chmurnou pověstí. Za nevydařenou léčbu dívky byl prý proklet a zbytek života strávil na kolenou, aniž spatřil slunce. Většinu plastik už značně nahlodal zub času a k jejich záchraně - zejména proti přímému působení povětrnostních činitelů - mají posloužit sice nepříliš působivé, ale zřejmě nezbytné dřevěné přístřešky.
Turistické trasy, od Dvora Králové s červeným a z obce Zálesí s modrým značením, směřují lesnatým svahem k další pozoruhodné partii. Tvoří ji skupina pískovcových skal a balvanů, připomínající ruiny zkamenělého hradu. Bizarní tvar skalisek a chaotická změť zřícených bloků, byly kdysi inspirací k "pohádkovému" pojmenování této působivé scenérie Čertovy hrady. Nejvýraznější útvary vystupují na severozápadním okraji pískovcového seskupení, kde se o zajímavostech této chráněné přírodní památky můžeme poučit z textu informační tabulky. Turistická cesta přejde silnici a proplétá se poněkud odlehlým zákoutím, kde kdysi stávala osada Zátluky. Nedaleko lesního rybníka při troše trpělivosti najdeme další takřka zapomenutou skalní partii. Zdejší strmě ukloněné pískovcové útvary připomínají střechy poněkud ponurých stavení, a tak není divu, že se k nim váží dávné pověsti, tentokrát o zkamenělém městě.
Pokud si za konečnou naší vycházky stráněmi labského údolí zvolíme
nedalekou Bílou Třemešnou, pak nás žluté značení zavede nad lesní
chatou Poklad k dalšímu poněkud tajemnému místu, zvanému Skrýše či
Komenského jeskyně. V málo přehledném terénu se tu otevírá několik
jeskynních útvarů, vzniklých v mezerách mezi pískovcovými skalními
bloky. Bývají dávány do souvislosti s pobytem Jana Amose Komenského v Bílé
Třemešné (1626-1628) a snad právě k tomuto romantickému zákoutí se
vztahuje poněkud nelibozvučný podtitul Komenského spisu Truchlivý: "Řvání
hrdličky v rozsedlinách skalních a skrýši příkré dlouho zůstávající".
Jan Vítek
Foto: autor
1. Z Braunova Betléma - poustevník Onufrius před jeskyní
2. Romantické zákoutí Čertových hradů
3. Zátlucký rybník bývá v zimě zcela opuštěný.
4. Je snadné uvěřit pověsti o zkamenělém městě.
5. Poněkud nelákavý vstup do podzemí Skrýší.