| Vyprávění slavného lachtana |  |
|
Ročník 35 - číslo 1 |
Mohl se stát
šťastným symbolem loňských povodní. Stal se bohužel jejich smutným
hrdinou. Gastonovi, jedenáctiletému vůdci lachtaní smečky v pražské zoo,
se za velké vody zachtělo okusit svobody.
Únik byl snadný - všude v dosahu spousta vody. Vltavou proplul do Labe a hurá do Hamburku. Jeho cestu za zničující svobodou sledovaly tisíce diváků. Mezi krutými zprávami o stržených domech a vyplavených domovech představovala snaha zachránit Gastona z kalné otravné vody jiskřičku naděje, že ne všechno v těch dnech dopadne špatně. Naděje dostoupila vrcholu - Gaston se v Drážďanech konečně nechal chytit. Na jeho triumfální návrat čekali nejen lidé z pražské zoo, ale snad celá Praha. Ten den patřil k nejsmutnějším toho kalného léta. Naděje se nevyplnila, Gastonovi po cestě špinavou řekou puklo srdce.
Jeho putování za volností i další příběhy ze života
v zoo popisuje v knížce Kam plaveš, Gastone? jeho dlouholetá ošetřovatelka,
vychovatelka, cvičitelka a kamarádka Michaela Voldřichová. Maminka tří
kluků byla v době povodní na mateřské dovolené. I jí voda strhla domov,
který měla v blízkosti lachtaního výběhu. Přesto našla dost sil, aby
napsala hravé příběhy, plné fantazie a hlubokého citu. Gaston, hlava pražské
lachtaní rodiny, odešel. Ale kontinuita zůstává nepřerušena. Až dospěje,
stane v čele smečky Gastonův syn Meloun. Zatím je skoro batole, ale rysů svého
otce má prý požehnaně.
Knihu vydalo nakladatelství Práh a z jejího výtěžku přispěje na obnovu
Zoo Praha.
(ah)
Foto: Oleg Homola