 |
Úvodník
Vlastimila Ježka Evropa není vůl |
|
Nástupem eura, které odeslalo do dějin světového hospodářství německou marku, francouzský frank, nizozemský gulden nebo finskou marku, udělali Evropané další významný krok směrem ke sjednocené, federální Evropě. Zatímco většina Evropanů se už dávno s představou Evropy bez vnitřních hranic a celních bariér, s federální ústavou a zákony, přijímanými evropským parlamentem, společnou měnou a v budoucnu snad i evropskou federální vládou sžila, naší domácí politickou scénou se začal znovu vesele prohánět staronový, nikoli však nejčerstvější vítr euroskepticismu. A jak se zdá, bude to právě on, který nemalou měrou ovlivní naše letošní chování ve čtvero volbách, které nás čekají.
Nemám nic proti rozumné skepsi ani kritickému přístupu, jenomže naši domácí euroskeptikové nenabízejí kritickou analýzu minulých chyb a budoucích nebezpečí, která na cestě ke společnému evropskému státu číhali nebo číhají. Dělají z Evropy strašáka, aniž by nabízeli patřičné argumenty, zatímco pozitivní fakta nechávají záměrně ležet ladem. To jediné, co podle mého soudu vrcholným evropským institucím skutečně hrozí, je propast mezi "normálním" Evropanem a Evropanem - úředníkem. Ten druhý by totiž měl sloužit tomu prvnímu (konec konců za jeho peníze), a ne se tvářit jako dědičný vlastník svěřeného úřadu. Jenomže takové nebezpečí nevzniklo v Bruselu - evropští úředníci si modely vlastního chování přivezli ze svých mateřských zemí.
EVROPA NENÍ VŮL
Společná Evropa je úžasným projektem ekonomicky silného federálního státu s pevnou obranou, jehož tvůrci na rozdíl od našich politiků nepodcenili ani právní stránku svého díla (dobré zákony), ani vynutitelnost právních norem (rychle a spolehlivě fungující nezávislé soudy). Podezřívám naše české, moravské a slezské euroskeptiky, že svým odmítavým postojem ve skutečnosti maskují strach z toho, jak neúnosnými se některé naše vlekoucí se chyby z posledních jedenácti let v budoucí sjednocené Evropě stanou. Nebo z toho, že v měřítcích evropské politiky už nepůjde řešit jeden přehmat za druhým jejich zatloukáním a bagatelizováním, ale pouze demisí - rychlou a dobrovolnou.
Až letos půjdeme poprvé, podruhé, potřetí a počtvrté volit, nespokojujme se s předvolebními větami typu "Evropa je vůl". Nepodceňujme sami sebe a nepřeceňujme jejich autory - nevědí všechno lépe, ačkoli se tak velmi často tváří. A neostýchejme se zeptat dotyčných řečníků, proč si to myslí. Neodpoví-li jasně, srozumitelně a pravdivě, nevolme je. Kdo dokáže lhát o Evropské unii, může lhát i doma.