| Svaté obrázky |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 52 - 53 |
Od babiček a tetiček jsem celý život dostávala svaté
obrázky. Mám jich plnou krabici. Chtěla bych se věnovat jejich systematickému
sbírání. Bohužel nevím jak? Ráda bych se dozvěděla něco o jejich
historii, cenách a taky o třídění. Můžete mi poradit?
Libuše K. z Příbramska
Svaté obrázky, nebo jak jim říkají antikváři devoční grafiky, mají dlouhou historii. Od kousků papyru s nakresleným egyptským křížem přes pergamenové lístky vkládané do brnění středověkých rytířů až po ty nádherné barvotiskové z konce 19. století. A právě ty posledně jmenované jsou nejčastějším předmětem našeho sbírání.
Svaté obrázky dnešního typu sice vznikly již po tridentském koncilu, aby naplnily heslo"Pictura laicorum scriptura est" neboli Obrázek je písmem laiků, u nás se však rozšířily až v období protireformace. Jejich nejčastější vydavatelé, jezuité, jimi chtěli podpořit kulty svatých a hlavně kult mariánský. Počátkem 19. století se dokonce přeneslo centrum produkce svatých obrázků z Augšpurku do Prahy. Pražští tiskaři Maulini, Hoffmann, Morak, Koppe, Rudl či Hora zasílali své nádherné obrázky na všechny poutě v monarchii, ba dokonce i do samého Říma.
Kvalita pražských devočních grafik byla v té době nepřekonatelná. Byly vyráběny technikou kolorovaného mědirytu, akvatinty, mezzotinty či lakované litografie. Zvláštnost jim dodávaly zdobené okraje, bordury. Ty byly zdobeny zlacením, slepotiskovou ražbou či strojovým krajkováním. Barokní svaté obrázky ručně malované, zdobené vypichováním či vykrajováním na pergamenu či hedvábí jsou dnes velmi drahé. Jejich cena se pohybuje v řádu tisíců. Ty z 19. století lze pořídit do padesáti korunu. Jsou-li však zdobeny krajkovou bordurou, mohou dosáhnout ceny i několika stovek. Vždy záleží na úplnosti krajkové ozdoby. Běžné obrázky tištěné knihtiskem či dokonce ofsetem lze koupit v antikvariátech po koruně.
Jak je sbírat
V dobách nedávno minulých se sbírky třídily podle jednotlivých tiskařů
či tiskových technik, vždyť taková sbírka nesměla projevovat zájem o křesťanství,
ale o historii polygrafie, folklor či místopis. Dnes sběratelé užívají
jiné hledisko, dá se říci hledisko svého srdce. Svaté obrázky třídíme
námětově.
V první řadě jsou to motivy starozákonní, ty jsou vzácné.
Novozákonních motivů ze života Ježíše Krista je nepoměrně více. Další
velkou skupinou jsou světci a světice. Tady můžeme vyčlenit patrony české
a moravské země. Méně zastoupenou je skupina křesťanské symboliky, do
které zahrnujeme i oblíbené obrázky andělů. Tou největší skupinou jsou
však obrázky z poutních míst, ze kterých lze vydělit ty nejoblíbenější
z mariánských poutí. Právě v této oblasti asi začíná každý sběratel.
Vždyť obrázků Panny Marie s přídomky Svatohorská, Pomocná, Hostýnská,
Bohosudovská, Svatokopecká, Mariacelská je nekonečné množství.
Sbírání těch posledně uvedených svatých obrázků je snad nejzajímavější.
Nutí nás navštívit místa na nich zobrazená a nezáleží, zda je individuální
nebo v čase pouti. A nezapomeňte přiložit obrázek na sochu P. Marie. Věřte,
svatý obrázek pak získá to pravé fluidum.
P. Maria Svatohorská, prodáno v italské aukci za 120 euro