| Quo vadis - povedený historický velkofilm |  |
| Kateřina Korbařová |
Ročník 34 - číslo 52 - 53 |
Henryk Sienkiewicz, nositel Nobelovy ceny za literaturu, napsal román Quo vadis v roce 1896. Dílo bylo již několikrát zfilmováno, poprvé hned na počátku minulého století. Dnes devětasedmdesátiletý známý polský režisér Jerzy Kawalerovicz uvažoval o převedení tohoto snad nejslavnějšího Sienkiewiczova díla do filmové podoby už na sklonku šedesátých let.
Ze zamýšleného projektu tenkrát kvůli napjaté politické situaci v Polsku sešlo a režisér ho ještě na oslavě svých pětasedmdesátin považoval za nerealizovatelný. Jenomže nakonec to bylo jinak. Objevil se spasitel v podobě velkorysého sponzora a 8. května 2000 v tuniské Kortině padla první klapka…
Příběh lásky půvabné Lygie a římského patricije Marka Vinicia vypráví o počátcích křesťanství ve starověkém Římě za vlády krutého císaře Nerona. Lygie, která pochází ze slovanského kmene Lygionů, je v Římě jako rukojmí. Je krásná, a proto není divu, že když se s ní náhodou Marcus setká, je okouzlen. Ale protože je to požitkářský Říman, touží po dívčině těle. Ona však vyznává křesťanskou víru a seznámí s ní i Marka…
Na pozadí melodramatického milostného příběhu dvou mladých lidí ožívá starověký Řím z počátku našeho letopočtu, z let 66 - 68 v plném lesku, s jeho pověstnými opulentními hostinami, orgiemi, krutými hrami i dvorními intrikami na jedné straně a s chudobou, utrpením a prvními křesťanskými mučedníky na straně druhé. Řím, který císař neváhá nechat shořet, aby měl inspiraci pro svoji poému o požáru Tróje a mohl zároveň obvinit křesťany ze zkázy města.
Režisérovi se podařilo natočit kvalitní historický
velkofilm v klasickém duchu, s úctou k literární předloze i k dějinám a
se špičkovými hereckými výkony, zvláště Bogusława Lindy v roli
inteligentního a požitkářského Markova strýce Petronia a Francizska
Pieczky jako apoštola Petra. Není bez zajímavosti, že světové premiéry ve
Vatikánu se zúčastnil sám papež Jan Pavel II.
Foto: Bontonfilm