| Hrady Augusta Sedláčka |  |
| Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 50 |
STAROŽITNÍK
Tatínek byl nadšený turista a milovník historie. Celý život shromažďoval
dílo Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého. Zanechal
mi doma velkých čtrnáct svazků, já je však už číst nebudu a ráda bych
je někomu nabídla. Mohl byste mi sdělit, zda je ten soubor kompletní a kolik
bych za tyto knihy mohla dostat?
Čtenářka Magdalena S. z Písecka
HRADY AUGUSTA SEDLÁČKA
Na konci 19. století nebyla česká intelektuálská elita soustředěna do Prahy a několika velkých měst. Ty největší mozky našeho malého národa se rekrutovaly z nenápadných učitelů v Litomyšli, Táboře či Písku.
Rovněž tak August Sedláček byl gymnaziálním učitelem v Táboře. Učitelský plat ani v té době nebyl nijak vysoký, a tak si musel přivydělávat psaním knih o dějinách různých měst a městysů v okolí. Snem mladého učitele však bylo zpracování dějin všech českých hradů a zámků. První poznámky si začal psát ještě na univerzitě. V roce 1875 měl již knihu připravenou k tisku. Ano, měl to být pouze jeden svazek. Nakladatel František Šimáček však měl jinou představu. Chtěl rozsáhlé, absolutně vyčerpávající dílo, které ani v evropském kontextu nenajde konkurenci. V té době jistě netušil, že August Sedláček odevzdá rukopis posledního dílu až za neuvěřitelných padesát let. Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze jsou skutečně celoživotním dílem a mají i svůj smutný konec. Autor se vydání posledního, 15. dílu již nedožil. Pro zajímavost - iniciátor projektu a nakladatel Šimáček zemřel již po vydání 4. dílu.
Dílo Augusta Sedláčka je pravděpodobně nejrozsáhlejším historiografickým projektem, které zpracoval jeden člověk. Je pravdou, že mu pomáhal zejména kníže Schwarzenberg a také mnoho kolegů, gymnaziálních profesorů, avšak každá věta byla nakonec napsaná Augustem Sedláčkem. O vynikající doprovodné ilustrace se postaral hlavně Karel Liebscher, po jehož smrti pokračoval Jindřich Bubeníček. Kresby erbů provedl velký heraldik Václav Král z Dobré Vody.
Kompletní dílo má patnáct svazků. Slovníky vydávané Akademii věd uvádějí pouze dvanáct svazků a i současné encyklopedie tento omyl převzaly. První vydání vycházelo v letech 1882 až 1927, druhé vydání 1931 až 1937. V současnosti bylo dokončeno vydání třetí. U druhého vydání však nevyšel poslední 15. díl, a tak ve většině knihoven je pouze čtrnáct dílů. Poslední díl byl proto vždy v antikvariátech oceňován i třikrát výše. Je nějaký rozdíl mezi 1. a 2. vydáním? Rozdíl je téměř nepostřehnutelný, u druhého vydání byl použit levnější papír a rovněž tak předsádka nebyla provedena z lakovaného papíru. Jaká je cena celého souboru?
Kompletní 1. vydání v polokožené vazbě se zdobenými zelenými deskami
může dnes přesáhnout i cenu 20 tisíc korun. Vydání v nepůvodní či plátěné
vazbě je prodejné zhruba za polovinu. Jednotlivé svazky se dnes v antikvariátech
prodávají podle kvality od 600 do 1200 korun, samozřejmě 15. díl stojí
minimálně 1500 korun.
Přestože toto monumentální dílo neobsahuje všechny zámky, pro autora totiž
v té době byly některé novostavbami a taky vynechal celou oblast Chebska, je
to největší pokladnice informací pro milovníky historie a hlavně ozdoba každé
knihovny.
Karel Liebscher: Hrad Skuhrov