| Uršula Kluková: Žijeme, jako by všechno mělo brzy skončit |  |
| Miroslava Picková |
Ročník 34 - číslo 50 |
Foto: autorka, Miroslav Martinovský
Herečka Uršula Kluková (původním povoláním zdravotní sestra) se narodila l7. srpna l941 v polské Nové Rudě. Má dospělého syna Jakuba, kočku Trishu, psa Britu a přes všechny životní peripetie laskavý pohled na svět...
"Lidi mají už tak dost trápení a mě pánbíček nadělil
umění rozesmát. Takže se snažím..." říká Uršula, která v současné
době (kromě jiného) hraje v divadle U hasičů spolu s Kateřinou Kornovou,
Otou Jirákem a Václavem Postráneckým ve hře Zdeňka Podskalského
"Liga proti nevěře".
Uršulin dědeček z matčiny strany byl kolářský dělník původem z Košíř,
který se stejně (jako v té době i mnoho jiných) rozhodl přestěhovat s
rodinou do Rumunska. Odjeli do Černovců, kde pracoval v cukrovaru. Takže když
Uršula vypráví o své rodině, člověk občas ztrácí přehled.
x Ale konec-konců, co tady s rodokmenem?
Vím například, že dědeček z otcovy strany byl za Rakousko-Uherska četníkem,
tatínek měl za sebou učitelský ústav a s maminkou se seznámili na českém
konzulátě, kam se prý chodilo na tancovačky. Pak začala válka, otec byl
nezvěstný a maminka chtěla do bezpečí - do Prahy. Jenomže
"papírování" bylo tak složité, že skončili v Nové Rudě, kde
jsem se narodila. Do Prahy se už nedostali. Po šestačtyřicátém jsme se
zabydleli v Broumově a tam se cítím dodnes doma."
x Proč jste se stala zdravotní sestrou?
Dětskou sestrou. Byla to moje volba, nic z nutnosti.Chtěla jsem to dělat...
x Ale nakonec jste odešla k divadlu...
Samozřejmě, že jsem o tom nikdy neuvažovala a nic takového jsem
neplánovala. V amatérském souboru jsem ovšem hrála prakticky od nástupu do
praxe. Pak nám nabídli profesionální scénu při ústecké Opeře a tam jsme
vybudovali autorské divadlo. Byli jsme sehraní, dobrá parta a tak vlastně
vzniklo Kladivadlo: Pepa Dvořák, Jana Kasanová, Luděk Sobota, Jirka Císler,
Michal Jonášek... Byl by to pěkně dlouhý seznam.
x Co vám dala pro život (i divadlo) zdravotní škola?
Naučila mě - například - ctít autoritu a to je pro člověka strašně důležité.
Naučila mě vnímat co ten druhý cítí a jak myslí. Jak je nebezpečné
nemít trpělivost... pochopit, že chceme všechno rychle a že neumíme nic
vychutnat.
x Nejsou ty letošní záplavy určitým varováním ?
Samozřejmě! Konečně se začínáme ptát, nakolik jsme se na nich podepsali.
Za tu zkušenost budeme draze platit: a to není jen o penězích, ale také o
vztazích a o morálce. Třeba se z toho poučíme.
x Říkáváte, že vykládat lidem " moudro" nemá
smysl, protože ho neberou, dokud si ho sami nenajdou.
Takže nejvyšší čas, aby začali hledat!
x Jste herečka s charakteristickým smíchem. Nechtěla
byste zkusit i jiný než veseloherní žánr?
Už jsem to zkoušela a v Činoherním studiu jsem měla opravdu pěkné role.
Hrála jsem i v Shakespearovi! Jenomže, když vám dal pánbíček dar lidi
rozesmát, tak vás potom jinak neberou. Nakonec mi došlo, že to tak má být
- zvlášť, když je ženských s touhle schopností málo.
x Kde všude vás můžeme vidět?
Především v Prozatimním osvobozeném divadle Františka Ringo Čecha. My
jsme divadelním cítěním s Františkem na stejné vlně. To je divadlo,
které dělá až pět stovek repriz! V současné době zkouším také v
Rokoku, kde mi Zdeněk Potužil nabídl hostování.
x Jak vůbec vycházíte s režiséry? Dokáže vás někdo při
vašem temperamentu ukočírovat?
Jsem naopak ráda, když mě někdo vede a poslouchám na slovo. Ale spíš můžu
mluvit o tom, jak jsem s nimi vycházela, protože jsem už dlouho se žádným
nepracovala. U Šimka jsme měli naposledy Janíka Roháče a když zemřel, tak
jsme se režírovali sami.
x Jaký byl Ján Roháč?
Občas ironický a uměl udělat krásnou atmosféru. Jirka Císler uměl předehrávat,
byl báječný muzikant, uměl udělat muziku, hrál na několik nástrojů a člověk
mu bezvýhradně věřil... Strašně moc mi dal Evald Šorm.
x Jeden čas jste byli s Miloslavem Šimkem a Jiřím
Krampolem velice silná "trojka". Možná až drsná. Stalo se, že
vás lidi někdy nebrali?
Někdy jsem cítila, že nelibě nesli, když jsem se do nich moc trefovala. Ale
možná, že se mi to jen zdálo, protože oni mě taky nešetřili. Naopak v
Americe mi zase jedna paní řekla, že by tam tak drsné zacházení se ženou
vůbec neprošlo.
x Líbilo se vám ve Státech?
Amerika byla vždycky můj sen. Byli jsme tam třikrát a při poslední cestě
jsem tam už jela jako domů. Prostě jak se svět zmenšuje a jak ho
poznáváme, ztrácejí věci tajemné kouzlo. Ale zase je to jinak hezké.
x Jeden čas jste se obešla naopak úplně bez partnerů a měla
jste svůj program...
Dokonce jsem s ním úspěšně tři roky živila. Jmenovalo se to "Příhody
lišky Uršuly" a byly to povídky, které jsem si psala sama a pak jsem na
jevišti dvě hodiny bojovala o přízeň opublika. Někde je to úděsná dřina
- ale musíte jí vdechnout svoje JÁ a publikum to musí příjmout. Pak vám všechno
vrátí. Nevím, jestli bych se do něčeho podobného pusila znovu.
x Takže jen v partě? Existuje přátelství mezi herci - a
hlavně mezi herečkami?
Je jisté, že v téhle branži je veliká konkurence a především nedostatečný
prostor, ale to je otázka na delší debatu. Budu mluvit jen za sebe. Já třeba
strašně ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem hostovala u Pepy Dvořáka v přestavení
Má hlava je včelín. Bylo to Pepovo představení; hrála v něm Věra Křesadlová,
Martha Elefteriadu tam zpívala a hrála zpěvačku. Já jako host z Ateliéru dělala
hasiče a pošťáka.
Nikdo nemohl pochopit, že my tři jsme tak nerozlučné kamarádky. A jsme pořád,
i když jsme se daly každá jinou cestou: Věra dělá lampy a Martha zpívá.
Navíc máme společný zážitek, na jaký se nezapomíná...
x Můžete nám jej prozradit?
Proč ne? Jednou, už nevím kterého léta, jsme byly u Věry na chalupě a něco
psaly. Vždycky jsme se u toho pohádaly, jenže tenhle den to bylo obvzlášť
husté. Když jsme se připravovaly k odjezdu - Věra nahoře ještě něco
pakovala a my s Marthou jsme stály dole pod schody, ozvalo se najednou podivné
praskání... a vzápětí na to se před námi, skoro na dosah ruky, objevil
ohromný bílý sloup.
Teprve později nám došlo, že to byl Eliášův oheň - jenže kdo by si ze
školy pamatoval, že se jedná o fyzikální jev (tichý výboj atmofsérické
elektřiny při silném elekterickém poli např. před bouřkou, pozn.
autorky)?? Nejdřív jsme si myslely, že je to případ pro záhadology...
x A bylo po hádce?
To tedy ano!
x Jak se vám hraje v Rokoku?
Hraju roli Marge ve hře Williama Norfolka Pomsta Karamby L. Je to taková černá
komedie napsaná s typicky anglickým černým humorem. Hraje v ní Libuška Švormová,
Luba Skořepová, Eva Salzmannová, KristinaFrejová, Radka Fielderová a David
Vejražka. Postavy Ronnie a Grace alternují Alena Štréblová a Jelena
Juklová...
x ... v režii?
Roberta Bellana. Pod jeho vedením hraju i v další hře - Robbinsonově Hrobce
s vyhlídkou.