| Dobrá kniha je rodinný poklad |  |
| Venda Šebrlová |
Ročník 34 - číslo 50 |
Foto: Jovan Dezort
RNDr. Jana Horáčková vystudovala přírodní vědy a u takových lidí se automaticky předpokládá, že to jsou hlavy-bedny. Přesto si letos vysloužila mimořádnou pozornost za odbornou spolupráci na šestisetstránkové encyklopedii Zvíře. Knihu napsalo více než sedmdesát odborníků z celého světa a překladatelem do češtiny je také přírodovědec -RNDr. Jiří Šmaha je také přírodovědec. Proč tedy musí mít taková kniha ještě odborného redaktora?
X Nebylo by jednodušší sama překládat - třeba pěknou
americkou detektivku?
Já potřebuji vědět, že někomu něco dávám - a nás, co toho o přírodě
vědí málo, je převaha.
X Spočítala jsem, že jen český rejstřík má dvanáct
stran velkého formátu jmen zvířat. Jejich kontrola také patří k práci
odborného redaktora - tedy vás?
Také. Ale i ostatní text musí respektovat češtinu - musí být samozřejmě
věcně správný, ale také srozumitelný, vtipný, trochu s nadhledem…
X Proč jste Zvíře nepřekládala sama?
Protože když má taková kniha přijít na trh rychle, musí na ní zároveň
pracovat překladatel i odborný redaktor. To časově spojit nejde.
X Zvíře vydalo britské nakladatelství Dorling Kindersley
v roce 2001. Takže - obrazně řečeno - v okamžiku, kdy byla kniha v Londýně
pokřtěna šampaňským, už jste se na ni v Praze vrhli?
Pravda, trošičku to šampaňské oschlo, ale pan doktor Šmaha je ještě ze
staré školy a když něco slíbí, tak to taky splní. Takže jsem od něj po
částech dostávala překlad, obložila jsem se odbornými knihami a rok dřela…
Víte, jak mi pomohl internet? Hledala a kontrolovala jsem všechno znova a
znova.
X Přesto jsem si šimla, že u některých čeledí je napsáno:
nemá český název…
To jsme museli udělat. U druhů jsme v případě nezbytnosti český název
vytvořili - v tom máme velkou tradici, protože odborné názvosloví vymýšleli
už v 1. polovině 19. století bratří Preslové. Problém je například u
hmyzu nebo obyvatel mořské říše - tam mnohdy český název není, takže
používáme jméno latinské, řecké nebo anglické.
X Jak to dělají Angličané?
Kuriózní cestou - přidají svou koncovku k vědeckému jménu. Není to vědecké,
ale svůj účel to splní.
X Ale většina z nás potřebuje znát jen kabát - a ne košilku…
Právě proto jsme nevytvářeli česká pojmenování za každou cenu. Vědecký
název má mezinárodní platnost a když hledáte informace o nějakém živočichu,
nemusíte podle anglického, německého nebo francouzského názvu toho tvora vůbec
indentifikovat!
X Tedy i v 21. století platí pravidlo z dob Linného, že
nejdůležitější je pojmenovat dům, pak teprve identifikovat jednotlivá
patra a jejich obyvatele? Nejste přesycená informacemi?
Vůbec ne. Když se třeba dívám na televizi a vidím obrázky mořských
hejnových ryb, automaticky mi začne vrtat hlavou, jak se dorozumívají - když
se všechny najednou obrátí a plavou jiný směrem. To zvědavý člověk vědět
chce - a právě takové informace o chování živočichů tady najdete. Jsou
nejen napsané, ale i vyfotografované a nemusíte být zoolog, abyste byla nadšená.
Je to stejný rozdíl, jako vidět živého člověka nebo voskovou figuru.
X Když se zakousnete do tak náročné práce - máte také
čas na něco obyčejného?
Nemám. Proto musím poděkovat mému muži, který vzal na sebe všechny domácí
práce včetně péče o zahradu. Já jsem byla v takovém aifru, že jsem neviděla,
neslyšela, neměla čas pomazlit zvířata… Trávila jsem denně deset, dvanáct,
čtrnáct hodin u počítače.
X Jaká je vaše rodina?
Manžel Antonín je inženýr-slaboproudař s krásným vztahem k přírodě.
Dodnes spolu sbíráme broučky, naučil mě je milovat v době, kdy jsem se spíš
zajímala o knížky a náušnice, tedy věci opravdu nepřírodní. Syn Antonín
je zahradník, snad proto, že byl od malička "vychováván mezi
dobytkem" - to ještě neuměl pořádně mluvit, ale už znal zoologický
systém. Byly mu tři roky, když jsem skládala velké praktikum, zápočet ze
zoologie a podobně.
X Jaký jste to měli "dobytek"?
Kočky a psa, který nám bohužel umřel stářím a moc se nám po něm stýská.
U nás končí všechna poraněná a vyhozená zvířata, kterých se chtěl někdo
zbavit.
X Takže nejste jen zoolog teoretik, ale i praktik… Jaký
je současný vztah lidí k přírodě?
Příroda současné lidi zdržuje: zdržuje je od věcí materiálních, nabízí
jim krásu a radost z maličkostí a oni si to nedovedou vzít.
X Myslíte, že naši vnuci budou obdivovat spíš krásu tisícikoruny
než kopretiny?
Myslím si, že budou obdivovat krásu auta nebo počítače. Styk s přírodou
je založen na určitém nepohodlí a dobrodružství. Je pohodlnější si hrát
s počítačem, než si vzít na záda krosnu a jít do hor, kde prší, může
na vás vlézt nějaký hmyz a kde musíte používat vlastní rozum a
schopnosti.
X Každý rok takhle někam jezdíte?
V posledních letech máme možnost udělat si dovolenou podle přání - stačí,
když se tam dostaneme. Potkáváme se s normálními lidmi a vidím věci, které
ostatní z hotelu neuvidí.
X Jaký by byl váš Den snů?
Byla bych na lodi někde v indomalajské oblasti nebo Karibiku, s plnou lahví
vzduchu, oblékla bych si neopren a během pár vteřin se potopila do čtyřiceti
metrů. A obdivovala korálové útesy. Ale také si umím vychutnat koncert
nebo výstavu.
X Umíte říct knize, kterou redigujete (Zvíře jste četla
dvanáctkrát!) a odevzdáváte - Čert tě vem´?!
Ne. Odborných knih jsem dělala jako překladatelka nebo odborná redaktorka
zhruba sto dvacet… Někdy se nadřu jako kůň, ale mám školu pracovníků bývalé
Artie a ti mě naučili, že každá maličkost je důležitá. Takže pečlivost
a dodržování termínů je nejen ctností králů, ale i Horáčků.