|
V průběhu tří a půl let se Supraphon chystá vydat komplet 42 CD s nahrávkami Karla Ančerla a České filharmonie. Jde - až na výjimky - o veškeré nahrávky, které Ančerl s Filharmoniky pořídil. Z řady nazvané Karel Ančerl - Gold Edition letos vyšlo dvanáct CD, které zachycují Českou filharmonii ve vrcholné formě. Smetanova Má vlast, Dvořákova Novosvětská, houslové koncerty Mendelssohna, Berga a Brucha, Obrázky z výstavy Musorgského, Mahlerova První symfonie, Stravinského Svěcení jara a Petruška - to je jen část z letošní nabídky edice. Do roku 2004 budou následovat i jména jako Brahms, Prokofjev, Ravel, Mozart, Janáček, Šostakovič, Hanuš, Kabeláč... Karel Ančerl stál v čele České filharmonie osmnáct let (v letech 1950-1968). Dokázal jí vtisknout svůj názor, který musel v počátcích svého působení ve Filharmonii někdy i dramaticky prosazovat. - Muzikanti, kterým se nelíbilo, že nemohli jmenování nového uměleckého ředitele sami ovlivnit, dávali zpočátku najevo nechuť k maximálním nárokům svého šéfa a dokonce se i stalo, že občas při zkoušce zapomněli špičku nohy v cestě, kudy dirigent kráčel k pultu. Tyto ostny se však velmi brzy ohladily a filharmonici, vědomi si výkonů, ke kterým je Ančerl dokázal dovést, plnili svému dirigentovi, co mu na očích viděli. Nejenže se v té době stala Česká filharmonie světovým orchestrem, který byl zván do zámoří a vybudoval si jméno, z něhož čerpá dodnes, ale vznikla i celá řada nahrávek, které jsou i z hlediska dnešních interpretačních nároků zcela nedostižné. Podle producenta edice Víta Roubíčka spočívá pochopitelný handicap těchto nahrávek v jejich stáří. Ančerl uskutečnil méně nahrávek v polovině padesátých let a většinu po nástupu stereofonní techniky v letech 1959-1965. "Původní analogové záznamy se nyní za pomocí nejmodernější počítačové techniky, která dokáže odstranit všechny šumy a zvukové nevyváženosti, převádějí na nové matrice a vznikají tak v podstatě "očištěné" nahrávky, které mají nejen uměleckou kvalitu, ale splňují i veškeré nároky na technickou dokonalost, " vysvětlujeVít Roubíček. Jedinečnost spojení Karla Ančerla s Českou filharmonií spočívala v jasném hudebním názoru, který dirigent dokázal předat muzikantům. Vynikal schopností analyzovat skladby, ze složité kompozice vždy vybral to podstatné a nenechal se zahltit detaily. Jeho kritici mu někdy vyčítali, že byl suchý, málo romanticky rozevlátý. Dnes se však ukazuje, že to byla největší Ančerlova přednost. Sloužil totiž pokorně skladateli a jeho dílu a a dokázal posluchači sdělit samu podstatu hudebního díla, oproštěnou od jakýchkoli mimohudebních znaků (jimiž si dnes pomáhají mladí interpreti na cestě do světové konkurence). Supraphon se rozmáchl k velkému (a možná riskantnímu) vydavatelskému počinu. Ale souborné vydání Ančerlových nahrávek mu bude přičteno k dobru. Tím spíše, že na příští dva roky chystá výběrovou řadu nahrávek České filharmonie s Václavem Talichem (asi patnáct titulů). Bude obsahovat i tituly, které vycházejí nyní v podání Karla Ančerla. Máme se tedy na co těšit, protože srovnání dvou velikánů je vždycky pro posluchače radost. násl text prosím zalomit do rámečku: Foto: archiv Supraphonu |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|