Umělá sladidla

Jsou zdravá? Spíše bychom měli říci, že pro někoho jsou nutností. Diabetik si rozhodně nesmí sladit řepným cukrem a nadměrnému příjmu sladkého by se měli vyhýbat i lidé s nadváhou.

Ne všichni, co umělá sladidla denně používají (ať už si jimi doslazují nápoje, přidávají je do těsta či zálivek, nebo si kupují potraviny s označením "light"), však vědí, že existují dvě skupiny sladidel - neenergetická (nízkokalorická) a energetická (kalorická). Sladí-li si diabetik energetickým sladidlem (fruktózou, sorbitem-xylitem), sice tělu dodává látku, k jejímuž zpracování není třeba inzulin, ale rozhodně nemůže počítat se snížením váhy. Podle MUDr. Taťány Staňkové z pražského Centra pro poruchy metabolismu a výživy by se diabetici měli energetickým umělým sladidlům vyhýbat. Váha totiž po neúměrném příjmu energie stoupá, tím stoupá i hladina glykémie a cukrovka se horší. Aniž by to věděli ("proti dietě se přece neprohřešuji"), dlouhodobě si škodí. Totéž se týká i lidí, kteří chtějí zhubnout a v domnění, že si oslazují život uměle, dodávají tělu kalorie, s nimiž nepočítají, a hmotnost se nehne.

Proč tedy rovnou nepoužívat nízkoenergetická sladidla?
Problém je v tom, že obsahují pachuti (jinými slovy sedají na jazyk nebo jsou hořká). Výrobci potravin je nechtějí používat, protože by se jejich nedobrý výrobek neprodával. Jak z toho ven? Vcelku snadno - výrobci umělých sladidel přišli na různé kombinace, které obsahují neenergetické i energetické složky, chuťově jsou přijatelné a navíc nezvyšují váhu.
"Kupujete-li si výrobky light nebo dia, určitě si prostudujte obsah cukrů a jaké umělé sladidlo bylo použito. Někdy zjistíte, že výrobek obsahuje více cukrů než "obyčejný", nedeklarovaný jako dia či light, protože se energie skrývá v použitém druhu sladidla (např. fruktóza nebo sorbit-xylit). Zvlášť opatrná bych byla u dia výrobků a tzv. bonbonů bez cukru, kde se údaje o cukrech mnohdy skrývají až mezi použitými přídavnými látkami, např. barvivy apod.," varuje MUDr. Staňková. Prý se někdy nestačí divit, kolik energie dia výrobky obsahují.

Pro koho jsou umělá sladidla vhodná, a pro koho ne?
Vedle diabetiků a lidí s nadváhou by si jimi měli "sladit" i ti, co trpí nadměrnou kazivostí zubů. Některá umělá sladidla - například aspartam nebo acesulfam K - totiž nemění ph v ústech a přispívají ke snížené tvorbě zubního kazu. Tato zmíněná sladidla patří do skupiny nízkoenergetických sladidel, a proto jsou vhodná i pro ty, co chtějí snížit svou hmotnost.

Umělá sladidla by neměly používat těhotné ženy (kvůli případnému poškození plodu) a velmi opatrní bychom měli být v jejich podávání dětem. Výzkumy sice neprokázaly jejich škodlivost, ale v ojedinělých případech může u dětí dojít k obtížím neurologického rázu, jako je hyperaktivita, nesoustředěnost, bolesti hlavy apod. Z lékařského hlediska je pro děti naprosto bezpečná fruktóza.

Jak se orientovat v dnešní velké nabídce umělých sladidel?
"Povětšinou tak, že se každý uživatel musí pídit po informacích sám. Podrobně číst obaly jednotlivých sladidel, zjišťovat, která obsahují hodně energie, která málo, zajímat se o použití jednotlivých sladidel - některá sladidla se nehodí pro pečení a vaření, protože tepelnou úpravou ztrácejí sladivost, a volit takové umělé sladidlo, které je pro ně nejvhodnější a jehož chuťové vlastnosti mu nejlépe vyhovují. Toho však dosáhne pouze vlastní zkušeností," dodává MUDr. Staňková.

Assugrin - sypký	aspartam, acesulfam K, maltodextrin
Assugrin - tablety	sacharin
Diachrom	aspartam, laktóza
Dianer	sacharin
Irbis sweet - modrý	aspartam, laktóza
Irbis sweet - růžový	aspartam, sacharóza
Irbis sweet - fialový	aspartam, maltodextrin
Kandisin	sacharin, aspartam
Sualin	sacharin, aspartam
Sular	acesulfam K
Suprasweet	aspartam, acesulfam K