| Klášter ve stylu radikálního baroka |
|
| Bedřiška Kotmelová |
Ročník 34 - číslo 48 |
Možná
ve Vás vzbudí termín "radikálně barokní stavba" stejný úsměv
jako u mě. Co to znamená? Je to údernická stavba z doby baroka? Nebo snad
byl architekt radikál?
Zdeněk Kalista, vynikající znalec baroka, napsal: "Barokní umění je umění, které prostředky tohoto světa chce otevřít svět onen, prostředky tohoto světa vyjádřit nebesa, prostředky konečného světa se dobrat nekonečna."
Z toho můžeme vyjít i při laickém vymezení pojmu
"radikálně barokní stavba". Jsou to stavby, které pomocí čistě
barokních stavebních prvků beze zbytku naplňují barokní pojetí skutečnosti.
"Naplnit prostřednictvím
architektonických prvků barokní iluze otevřených nebes v kostelích, to není
žádné laciné divadýlko, jen aby překvapovalo, ani šok nebo překvapení
není tou nejhlubší podstatou barokního díla. I když třeba je-li takováto
iluze uvedena kompozičně tak, že působí překvapení, tak o to pak působí
silněji."
Klášterní a poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován v letech 1709 až 1724 řádem "Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly" (Paulánů). Byl postaven jako duchovní centrum, které přitahovalo početné poutníky ze širokého okolí. Ti přicházeli a přicházejí uctít Ježíšovu Matku, znázorněnou pozdně gotickou sochou Madony s Dítětem na hlavním oltáři. Má velký kulturní význam, o čemž svědčí velký zájem o tuto stavbu mezi odborníky architektonického a výtvarného umění nejen v Čechách, ale i v zahraničí.
"Celá situace je složitá. Objevily se i pochyby o autorství Kryštofa Dienzenhofera u celé této stavby. Objevily se představy, že to celé navrhl úplně jiný architekt. Nejnověji se dokonce mluví o tom, že celou skupinu nebo některé stavby navrhl geniální putující italský architekt, kterého neznáme. Víte, že by ten geniální italský architekt putoval tak, že by se vždycky dostal na nějaké místo ve vzdálené české zemi, kde se zrovna začíná stavět kostel této velikosti a jen tak to "vysypal z rukávu" a šel zase dál, to je z hlediska barokní stavební praxe a podnikání naprosto nepravděpodobné."
Protože stav chrámu nutně vyžaduje rozsáhlé opravy,
byla letos tato památka evropského významu zařazena Ministerstvem kultury do
Programu záchrany architektonického dědictví.
Snahu o záchranu kláštera můžeme oficiálně datovat koncem roku 1993, kdy
dr. Paukrt z Památkového ústavu v Pardubicích navrhl Městskému úřadu
první kroky k jeho obnově. V roce 1999 započaly první záchranné práce. O
záchranu kláštera usilují i mnozí místní občané, kteří pořádají
pro jeho záchranu nejrůznější akce. Koncem září tak uspořádali Dny kláštera,
kdy se účastníci dozvěděli něco z historie kláštera i tom, jak probíhají
výzkumy archeologů a kunsthistoriků a jak tato stavba a její obnova
obohacuje a rozšiřuj náš pohled na historii naší země.
"…… Takže novopacký kostel není, podle mého soudu zcela jistě, dílem Kryštofa Dienzenhofera. Pravděpodobně je dílem Tomáše Hafenekra, a to vůbec neubírá na jeho kvalitě. Naopak můžeme být radši, že máme dalšího vynikajícího architekta v českém prostředí. Víte, kdyby to, co české baroko je, a je to v umění mimořádné hodnoty, mělo stát na dvou na třech vynikajících architektech a ti ostatní by byli více méně k ničemu, tak to by nešlo. Toto množství vynikajících děl muselo tvořit řada lidí. Faktem je, že když jsem já studoval dějiny umění v 60. letech, tak jmen v českém baroku bylo polovička, než kolik jich tam je dneska. Naší generaci se podařilo české baroko zalidnit dalšími skutečnými dalšími významnými tvůrci. To je případ i Tomáše Hafenekra."
Další aktivitou, která by měla finančně podpořit opravu stavby je ražba pamětních mincí, ke 300. výročí příchodu paulánů a položení základního kamene kláštera.Výtěžek jde na opravy. Dalším počinem je vydání CD-ROM KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE V NOVÉ PACE s částí Paulánského kláštera, odbornou publikaci Státního památkového úřadu v Pardubicích., kde jsou dějiny a stavební dějiny objektu, hodnocení objektu, památkové závady, náměty na rehabilitaci, obrazové přílohy a fotodokumentace. Nezbývá než přát všem zúčastněným šťastné dokončení obnovy této radikálně barokní stavby.
(V textu použité citace jsou z přenášky akademického
architekta prof. Horyny z Katedry dějin umění UK. )