| Šperky Berberů |
|
| Alena Hůlová |
Ročník 34 - číslo 47 |
Berberové a beduíni, obyvatelé severní Afriky - pásu tvořeném Tuniskem, Libyí, Alžírskem, Súdánem a Egyptem - nemají mezi ostatními Araby lehké postavení. Beduíni byli původně kočovní pastevci, jimiž však ostatní Arabové - obchodníci a řemeslníci - pohrdají. Ani Berbeři to mezi severoafrickým obyvatelstvem nemají lehké.
Náprstkovo muzeum představuje veřejnosti tradici výroby stříbrných šperků a ozdob z jiných materiálů, které se Berbeři a beduíni věnovali od středověku. Výstava Magické stříbro - šperky z Egypta a severní Afriky se především zabývá funkcemi, které stříbrné šperky měly, a významu, jaký pro majitelku představovaly. Šperky, ozdoby, talismany a další předměty totiž nebyly ceněny jen pro svou finanční hodnotu (chápaly se jako finanční rezerva pro časy nouze a životní nepohody) nebo pro svou zdobnost, ale také pro své magické vlastnosti. Aby šperky a jiné předměty mohly tuto funkci úspěšně naplňovat, musely být vytvořeny z předepsaného materiálu (v tomto případě stříbra), danou výrobní technikou a ozdobeny obvyklými vzory. Pak představovaly důležitou součást ženského světa: chránily před uřknutím a uhranutím, zajišťovaly zdraví, plodnost i věrnost manžela.
Každá žena dostala při svatbě 6-8 kg stříbrných šperků. Každý den jimi ověšená pak chodila obdělávat pole. Žádná arabská (berberská, beduínská) žena se bez své výbavy šperků nehne ani na krok. Podle arabského práva je to jediný majetek, který jí náleží, a kdyby se muž v okamžiku rozhodl vyslovit obávaná slova "Zapuzuji tě", musela by se sebrat a odejít jen s tím, co má u sebe. Dnes toto bohatství arabské ženy však tvoří především zlaté předměty.
Výstava v Náprstkově muzeu, kterou připravili Josef
Kandert a Miroslava Sodomková, divákům zprostředkovává právě tento ženský
svět. Na mnoha špercích a stříbrných předmětech dokumentuje, jak silné
či slabé bylo postavení ženy, předvádí náročnou (a nádhernou) řemeslnou
práci šperkařů, kterou tamějším ženám jistě Středoevropanky závidějí,
a ukazuje, s jakými znaky bylo nošení stříbrných předmětů spojeno (například
tepaná stříbrná placka zavěšená na silném těžkém kruhu symbolizovala
svobodu a nezadanost dívky). Vedle stříbra návštěvníci shlédnou i původní
svatební stan s nevěstou a její průvodkyní, historické fotografie z konce
19. a počátku 20. století a videoprogram, který seznamuje se současnými životními
podmínkami Berberů a beduínů. Výstava potrvá do 5. ledna příštího
roku.
Foto laskavě zapůjčila Miroslava Sodomková