Veronika Gáfová: Jsem sochařem svého těla  

   Venda Šebrlová

   Ročník 34 - číslo 47   

Je-li mi něco cizí, pak vrcholné sportovní výkony. Na koni (na šíř) jsem si roztříštila zápěstí a pohřbila tak sen o kariéře pianistky. Při cvičení s Evou Bosákovou jsem si natrhla achillovku a skončila v sádře. Se sportem máme dohodu: nepřekážíme si. Proto mě velmi zajímala mladá žena, se kterou jsem měla schůzku v pražské Ymce, kde pracuje jako trenérka a instruktorka ve fitness a kulturistice. Toto drobné stvoření by totiž přepralo bandu skinů - a jak by ne: od 5. října je mistryní světa ve sportu, zvaném bodyfitness. Pro Veroniku Gáfovou je vrcholový sport každodenním chlebem.

X Nebylo by příjemnější trávit volný čas na diskotékách?
Diskotéky mě pořád přitahují - ale posilování taky. Ráda tancuju, ovšem na parket se dostanu tak jednou za půl roku. Posilovna u mě totiž vyhrála, když mi bylo šestnáct.

X Kdybyste dělala svou práci a neupsala se tělocvičně, asi byste měla víc času…
Vystudovala jsem integrovanou střední technicko-administrativní školu s maturitou. Jenže teď se živím jako trenérka fitness a to mi vyhovuje.

X Takže přicházíte do styku jen s velmi mladými lidmi… Nebo se objevují i takové paní jako já?
Takových klientů není tolik, ale teď mám dokonce dvě takové paní, které chodí dvakrát týdně a mám z nich velkou radost. Já si totiž nedovedu představit, že bych to v jejich letech - jednou - zvládla. A ony se cítí dobře.

X I když by si za ty peníze mohly koupit něco na sebe nebo se s přáteli dobře poveselit? Kolik stojíte?
Tři stovky. Ale ony chodí spolu, takže platí polovinu a jsem jim plně k dispozici, mají individuální péči.

X Většina z nás si představuje posilovnu plnou krásných štíhlých dívek a velmi svalnatých mladých mužů. Kde je rodina, kde děti?
Samozřejmě, že na mě taky v budoucnu čekají starosti a děti, ale i přes to všechno bych chtěla vypadat dobře. Každá z žen by si měla najít skulinku a cvičit, aby měla formu…

X Já ve vaší radě vidím dvě věci: touhu dobře vypadat a být ve formě. Co je důležitější? Ve vašem věku to asi splývá, ne?!
Splývá to, samozřejmě. Ale prvotní je zdraví - i když ve vrcholovém sportu jsou soutěže na hraně.

X Jak často trénuje Veronika "Veroniku"?
Před závody dva až třikrát denně šestkrát týdně hodinu až hodinu a půl. Takže vlastně celý den.

X A stihnete vůbec ještě něco jiného než obcházet mašiny na zdokonalování těla? Solárko a kadeřník k vaší prezentaci asi patří, ale co třeba čtení?
Čtu si na kole nebo na stepru, když trénuju. Nebo v tramvaji. Ale knížky, ty k tomu moc nejdou…

X Takže něco za něco?
Přesně tak. Vrcholová příprava trvá zhruba dva měsíce, ta nejtvrdší fáze měsíc.

X Kolik tak náročných akcí, na které dřete jako kůň, se ročně pořádá?
Tak dvě - na jaře a na podzim. Dřív jsem chodila jednou ročně; letos to bylo moje první mistrovství Evropy i světa. S fitnessem jsem vlastně začala loni na podzim a jen jsem si chtěla stoupnou mezi holky na pódium a zjistit, jaké to je, jak daleko můžu dojít.

X Takže jste přišla a zvítězila??
Jo.

X Kolik vám je let?
Čtyřiadvacet. Cvičím od šestnácti. Jenže s kulturistikou jsem se nikdy nedostala tak daleko - většinou jsem končila na mistrovství republiky třetí, čtvrtá…

X Co může ženu lákat na kulturistice??
Nechtěla jsem mít svaly, ale chtěla jsem se hýbat a tam, v malé vesnici ve Šluknovském výběžku, nebylo moc možností. A navíc: ke kulturistice jsem se dostala přes chlapa - jeho trenér mě viděl a řekl, že mám pro kulturistiku předpoklady. Strašně mě lákalo závodění a možnost dostat se mezi lidi… A navíc se mi to zalíbilo, protože si tělo tvarujete podle potřeby a podle přání.

X Takže jste sama sobě sochařem?
Jsem.

X Jak se dívá okolí na ženy kulturistky? Například u gymnastek obdivujeme sílu, mrštnost, odvahu a ladnost, zatímco vy se rozkročíte a ukážete si svaly… Jistě to není tak jednoznačně obdivné?
To určitě ne! Asi v 60% jsou reakce lidí na ženskou kulturistiku záporné. Že to už k ženské nepatří…

X A fitness patří?
Patří. Na pódiu musíte předvést dynamičnost, pružnost, akrobatické prvky a prvky aerobiku. Cvičíte na muziku - třeba sestříhanou podle přání, sestava může mít i děj, což je nejlepší, protože chytí nejen diváky, ale hlavně rozhodčí. Dres si závodnice také volí sama, ale musí mít schovaný zadeček. To federace nařídila. Takže cvičíme v topu a šortkách s krátkou nohavičkou.

X Jaká barva vám přináší štěstí?
Kombinace červené a černé. Ďáblice. V nové disciplíně, bodyfitness (kde není sestava) se pózuje ve trojích plavkách: v celku, černých a libovolných. Tam je vidět každé deko…

X Víte, že porodní báby a doktoři nemají rádi pevná bříška? Mně říkali: Tak už se konečně uvolněte!
No, po těch letech cvičení to asi bude velký problém, protože mám břicho hodně tvrdé! A váha?V předsoutěžní přípravě musíte shazovat kila, protože ve vrcholné formě se nemůžete udržet po celý rok. Takže před závody mám tak 64 kg, ale pak se odvodňuji - nesolím a vyhýbám se minerálům. Bez toho to nejde, jinak by svaly nebyly vidět - musí být čitelné.

X Proto se natíráte tmavými krémy?
Máme speciální krémy, namíchané pro kulturistiku a fitness. Teď mám americký krém, který se i třpytí, takže na něj ani nemusím nanášet ani olej… je skvělý!

X Co běžně jíte? (Teď spolu pijeme multivitamínový džus.)
K snídaní (asi v osm) jím tmavé pečivo s nízkotučným sýrem a na něj si třeba ještě nakrájím bílky (žloutky vyhazuju). Před závody naopak nesnídám vůbec.

X Tak jinak: po jakém jídle se vám stýská?
To je tak: spousta jídel mi nechutná a ani mně už neláká. Jediné, po čem se hned po závodech ženu, jsou škubánky s mákem! Dokonce je umím uvařit. Maminka mi peče medové řezy, ale na ty mám největší chuť v období před závody, kdy vůbec nic nemůžu.

X Jaké maso jí mistryně světa v bodyfitness?
Hovězí, to mám ráda. I když se o něm říká, že není zdravé, ale po kuřecím se cítím unavená. Libové hovězí na grilu mě vyloženě nabije energií.

X Jak probíhá den D na mistrovství světa?
Bylo to v Brně v Boby centru, začínaly jsme v sobotu 5. října v 10 hodin. Bylo nás jedenáct a do finále postoupilo šest dívek. Finále bylo neděli ve tři odpoledne - Jana Žouželková byla třetí, druhá byla Polka a první já.

X Takže bylo důležité, abyste byly co nejkrásnější a s vypracovaným tělem?
Přesně tak: dívky nastoupí, předvádějí pózy ze předu, z boku, ze zadu… Důležité je i ukázat, jak se umíte uvolnit, relaxovat. Rozhodčích bylo snad patnáct, muži i ženy. Já ani nevím.

X Každému svému hostu nabízím na konci rozhovoru "Den podle vlastního přání". Co byste dělala vy?
Jela bych za maminkou. Ta by mě určitě vytáhla na procházku do lesa, vzaly bychom s sebou psa - máme čistokrevnou pouliční směs podobnou jezevčíkovi, udělaly bychom si kávičku, jela bych na návštěvu k sestře za maličkou neteří…

X Budete si vy sama umět říci: Tak a teď už dost, začnu žít jako obyčejný člověk!?
To záleží na partnerovi. A na zázemí, které chceme mít připravené pro miminko. Chtěli bychom zůstat v Praze, ale někde na okraji města. A YMCA by dál zůstala mojí základnou.

X Takže mi kdykoli poradíte, co a jak cvičit?
I když vám bude šedesát, budete mít nadváhu nebo artrózu v koleně. Poprvé samozřejmě nevíte, co a jak - a od toho jsou tady trenéři, aby vám ušili cvičení na míru. Pro všechny od 18 do 60 let.


Titulní strana - Archiv - Komentáře - RozhovoryReportáže - Zamyšlení - Fejetony - Spolky a řemesla - Rodinky - Kultura - Cestujeme - Příroda - Technika - KostelyPišme, slyšmeŽivot ve víře
Vydává JUDr. František Talián - "FORTUNA", Jungmannova 7, 110 00 Praha 1
ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím, Kostelní Vydří

Redakce
Ostrovní 30, 110 00 Praha 1
e-mail rodina@rodinaonline.cz  telefon, fax 224 932 034
Rozšiřuje a objednávky přijímá 
Česká pošta. s.p., Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka 800 104 410

 Od 6. 10. 2002 jste 

 návštěvníkem našich stránek