|
Kdyby v polovině 19. století nezazářil zjev Josefa Mánesa, byli bychom dnes pravděpodobně považovali za nejvýznamnějšího malíře té doby Josefa Navrátila (nar. 1798 ve Slaném). Ve své době byl však tento mimořádný umělec považován spíše za řemeslníka. V dobových písemnostech je často označován za malíře pokojů a ornamentů. A byla to pravda. Vždyť ta nejslavnější Navrátilova díla nevisí ve zlatých rámech v Národní galerii, ale jsou namalována na omítce stěn pokojů mnoha zámků i měšťanských domů. Navrátil nejenom dal nástěnným malbám - freskám nový kolorit, ale dokonce prováděl chemické pokusy, jak zlepšit stálost a soudržnost barev, které používal. Byla doba pozdního romantismu a bohatí měšťané chtěli dát svým sídlům šlechtický nádech. A tak Josef Navrátil, který byl zároveň malířem akademickým i malířem pokojů, neměl o zakázky nouzi. Vyzdobil barokní zámek v Liběchově, Vávrův dům v Praze, zámek ve Velkých Jirnech i kapli v Dejvicích, zámeček v Ploskovicích i klášter křižovníků. Mezi tím stačil namalovat stovky obrazů, olejů, akvarelů, kvašů. Neinklinoval k žádnému speciálnímu námětu. Byl dokonalým krajinářem, zejména jeho alpské krajinky mají nepřekonatelnou atmosféru. Miloval historickou i figurální malbu. Své obrazy zalidnil obyčejnými lidmi, prodavači, řemeslníky a hlavně herci. Nebál se ani portrétů, i když detailní realismus mu byl cizí. Byl i mistrem zátiší, ty však často sloužily jenom jako studie k malbě vývěsných štítů pražského lahůdkářství v Železné ulici. Navrátilovu uměleckou dráhu ukončilo velké trápení, když po smrti syna Antonína ochrnul na pravou část těla. Prý se ještě pokoušel malovat levou rukou, ale na živobytí si vydělával podomním prodejem svých starších obrázků a skic. V roce 1865 umírá jako zapomenutý umělec. Až o půlstoletí později jej objevuje nová generace české inteligence. Po jeho velké souborné výstavě v roce 1909 se na půdách našly stovky "pravých" Navrátilů. Tazatel vlastní akvarel s dvěma putti jako bakchanty. Jde
pravděpodobně o skicu k nástěnnému obrazu. Podobný námět použil na
supraportu (nadedveřní obraz) v zámku v Jirnech. Avšak podle fotografie
nelze určit pravost obrazu. Barevnost i styl jsou odpovídající, avšak
rozhodnout lze až po expertize použitých barev a papíru. V případě, že
by byla pravost prokázána, mohl by tento obrázek na některé z aukcí přesáhnout
cenu 40ti tisíc korun. |
|
Titulní strana - Archiv -
Komentáře -
Rozhovory - Reportáže -
Zamyšlení -
Fejetony - Spolky a řemesla -
Rodinky - Kultura
- Cestujeme -
Příroda -
Technika - Kostely -
Pišme, slyšme -
Život ve víře -
Redakce
|