| Alžběta Durynská |
|
|
Ročník 34 - číslo 45 |
lankraběnka
a řeholnice
patronka charitativních sdružení, sirotků, vdov, nevinně pronásledovaných, nemocných, krajkářek a pekařů
Alžbětu Durynskou nazval teolog Schnitzler " světicí spravedlnosti". Narodila se roku 1207 pravděpodobně v Uhrách (možná v Bratislavě) jako dcera krále Ondřeje II. Už ve 4 letech byla zaslíbena synovi durynského lankraběte Ludvíka IV. a předána na výchovu ke dvoru v Durynsku. Když bylo Alžbětě 14 let, konala se okázalá svatba. Kupodivu bylo manželství velice šťastné a Alžběta během několika let darovala život 3 dětem. Ludvík ji bránil proti útokům šlechty i příbuzných, kteří Alžbětě vytýkali, že žije prostě a rozdává majetek chudým. Ludvík zemřel v roce 1227 na počátku křížové výpravy a Alžbětu její příbuzní hned napadli. V podstatě ji vypudili ode dvora, kde dokonce musela zanechat své děti. Ve 20 letech založila v Marburku v Hesensku nemocnici pro nejchudší a o rok později vstoupila jako terciářka do františkánského řádu. Zbytek života zasvětila práci v nemocnici a pomoci potřebným. Zemřela v roce 1231 v Marburku. Svatořečena byla v roce 1235