| Kdo se stává svatým |
|
|
Josef Dolista |
Ročník 34 - číslo 45 |
Tato otázka má dvojí význam. Můžeme se zeptat, jak dosáhnout vlastní svatosti nebo se ptát, jak se stávají lidé svatými prostřednictvím svatořečení.
V dokumentu II. vatikánského koncilu Radost a naděje v čl. 40, je řečeno, že všichni křesťané jsou povoláni k plnému křesťanskému životu a k dokonalé lásce. V tomto článku se dále říká: "Věřící ať se snaží všemi silami, které dosáhli podle míry Kristova daru, aby se následováním Krista a snahou se mu podobat oddali celým srdcem oslavě Boha a službě bližnímu v úplném podřízení Otcově vůli. Svatost Božího lidu tak přinese bohaté plody, jak o tom výmluvně hovoří dějiny církve v životě tolika svatých."
Tento úryvek nechce říci nic jiného než to, že svatý je ten člověk, který je trvale niterně spojen s Bohem, který žije toto společenství intenzivním způsobem. Tento život není zbaven obtíží a jistého druhu křížové cesty. Cesta ke svatosti vede přes různé formy odříkání, sebeobětování, askeze. Duchovní pokrok není samozřejmostí, ale jako křesťané věříme, že milost Boží nás podrží před pádem a rezignací. Důležitá je péče o setrvání stavu v milosti posvěcující. Cesta ke svatosti vede přes plnění povinností, které jsme na sebe přijali životní volbou (manželství, rodina, řeholné nebo kněžské povolání) a plněním každodenních povinností.
(Josef Dolista, PhD.,ThD. přednáší na Jihočeské universitě)