| Knihy pro vás |
|
| Alena Hůlová |
Ročník 34 - číslo 44 |
Svědectví o česko - německé statečnosti
Ve východních Čechách, v prostoru ohraničeném čtyřmi městy - Vysokým
Mýtem, Litomyšlí, Poličkou a Skutčí - se nachází městečko Proseč,
dnes možná známé jen místním, díky statečnému činu svých radních v třicátých
letech však navždy hodné obdivu. Poklidné městečko, jehož život ovlivňovali
vzdělaní katoličtí faráři i osvícení evangelíci, pokrokoví podnikatelé
i rozumní radní, se stávalo alespoň v létě cílem mnoha Pražanů, kteří
si tento kraj zamilovali. Prosečští dodnes připomínají svou obyvatelku -
spisovatelku Terézu Novákovou (1853-1912), která sem po dlouhá léta s manželem
zajížděla a po jeho smrti se sem přestěhovala nadobro.
V tísnivých třicátých
letech, v době rozpínání kancléře Hitlera v Německu a v předtuše hrozící
válečné katastrofy, se protínají osudy malého východočeského městečka
a světově proslulých spisovatelů - bratří Mannových. Po vydání
Norimberských zákonů je Heinrichovi i Thomasovi jasné, že musí z Německa
pryč. Obracejí se k Rakousku, ke Švýcarsku, s nadějí hledí k západním
mocnostem. Potřebují státní občanství, bez něhož budou v cizině jen
psanci. Thomas, nositel Nobelovy ceny za literaturu, je přece uznáván celým
demokratickým světem. Jak to, že pomoc nepřichází? Ještě zbývá poslední
naděje: němečtí příbuzní v Liberci. Vše marno, O situaci, v níž se
Mannovi nacházejí, však dobře vědí čeští spisovatelé, vydavatelé,
politici, vědci, čtenáři…
Snažili se pomáhat prchající německé inteligenci a příznivě ovlivnili i přijetí Mannových v Proseči. Zdatný obchodník a antifašista Rudolf Fleischmann se od svých pražských přátel dozvěděl o těžkostech rodiny Mannových a smrtelném nebezpečí, které jim hrozí. Získal proto starostu obce Jana Herynka pro myšlenku, aby Mannům bylo v Proseči uděleno domovské právo, bezpodmínečně nutné pro udělení československého státního občanství. Ten získal pro myšlenku poskytnout oběma bratrům dvanáct ze šestnácti místních radních. Domovské právo získaly i rodiny obou bratrů, Heinrich v roce 1935, Thomas v roce 1936.
Thomas si československé občanství podržel až do roku 1944, kdy se stal státním příslušníkem USA. O tom, že vztah Thomase k Proseči nebyl formální, svědčí jeho osobní návštěva městečka v roce 1937 i svědectví v jeho Vzpomínkách.
Tuto významnou událost v životě obce na Vysočině zaznamenali prosečský rodák, lékař, prof. MUDr. Václav Vojtěch Tošovský a literární historička Marie Rút Křížková. Nakladatelství Trinitas právě vydává jejich knížku Moje Proseč a Thomas Mann, útlý sedmdesátistránkový spisek, který přečtete za okamžik. Hluboké dojmy, které ve vás po přečtení zůstanou, však pramení z vědomí, že mravnost, slušnost a statečnost nezůstaly zapomenuty.