| Obcování svatých |
|
| Zdeněk Pospíšil |
Ročník 34 - číslo 43 |
Katechismus katolické církve hovoří o "společenství svatých". Nahrazuje tak vhodněji a výstižněji poněkud archaický výraz obcování, který bývá ještě užíván ve starším znění apoštolského vyznání víry. Je to, v krátkosti řečeno, duchovní spojení všech křesťanů, živých i zemřelých, skrze Krista a v Kristu.
Společenství svatých je základem individuální a společné
kultury křesťanů:
· Probouzí v nás a posiluje pocit (vědomí) společné zodpovědnosti za
druhé.
· Povzbuzuje v nás křesťanský optimismus, neboť si uvědomujeme, že
nejsme sami, ale nacházíme se ve společenství, které nám napomáhá ve
vytváření dobra a cest k věčnému cíli.
· Uvádí nás do bohatého světa křesťanské mystiky.
Kdo je svatý
Ve všeobecném smyslu slova je to člověk, který byl pokřtěn a žije v živém
společenství s Bohem, to znamená je v milosti posvěcující, tj. bez těžkého
hříchu - v přátelství s Bohem.
Ve specifickém slova smyslu je svatý ten, kdo byl církví prohlášen za svatého
(tedy světci - např. Panna Maria, sv. Václav).
Opravdový křesťan nevlastní nic tak výlučně, že by to měl považovat za
společné všem. Sv. Pavel píše v listě Korinťanům: "žádný nesmí
dbát jenom o to, co prospívá jemu, nýbrž o to, co prospívá druhému"
(1 Kor 10,24). "Trpí-li jeden úd, trpí s ním i všechny ostatní údy,
je-li některý úd vyznamenán, všechny ostatní údy se s ním radují. Vy
jste Kristovo tělo a každý z vás je úd." (1 Kor 12, 26-27).
Věříme ve společenství všech věřících v Krista, těch, kteří putují po této zemi i zesnulých, kteří procházejí vlastním očišťováním i blažených v nebi. Ti všichni tvoří jedinou církev - tajemné tělo Kristovo. Věříme, že v tomto společenství je nám nápomocná milosrdná láska Boha a jeho svatých, kteří stále ochotně slyší naše modlitby.
(Mgr. Zdeněk Pospíšil je magistr teologie, římskokatolický kněz, působí nejvíce v Brně - Židenicích.)