| Pohledy tam, kam není vidět |
|
| Rudolf Baudis |
Ročník 34 - číslo 43 |
I když periskopy samozřejmě nejsou výhradně vojenskou záležitostí a používají je třeba i skláři a metalurgové, aby viděli, co se děje ve žhavém vnitřku pece, nebo kosmonauti, vyhlížející naopak do mrazivého kosmického prostoru, nejčastějším se slovo periskop spojuje s ponorkou.
Jednoduché zrcátkové periskopy, často coby skládanky z papírových krabic nebo kotoučů od toaletního papíru, slouží nejen jako dětské modely při školní výuce o lomu světla, ale prodávají se za laciný peníz divákům při koncertech a pouličních slavnostech jako jsou třeba proslulé brazilské karnevaly, aby ti, jimž se nepodařilo protlačit se do první řady, také něco viděli. Z podobných a přece odlišných důvodů jsou periskopem vybaveni vojáci při pouličních bojích, a protiteroristické policejní jednotky, aby jejich příslušníci nemuseli vystrkovat hlavu, když potřebují pozorovat co se děje za rohem.
Tento originální přístroj, sestrojený jistým francouzským inženýrem, došel již v Paříži značného rozšíření. Je to dutá hůl tvořená železnou trubicí a opatřená kromě příslušných čoček dvěma skleněnými hranoly, které světelný paprsek dvakrát lámou pod pravým úhlem. Poblíž držadla se může našroubovat polovice divadelního kukátka a je tu též možno umístiti fotografický přístroj. Jednoduché toto zařízení umožňuje osobám stojícím buď za plotem nebo za množstvím lidí při dostizích, při všelikých sportovních hrách, slavnostních průvodech a jiných příležitostech, aby i přes všechny tyto překážky získaly výhled do dálky. To napsal redaktor časopisu Epocha před sto lety a předmětem jeho zájmu byl, jak jste jistě poznali, periskop.
Sám Adolf Hitler se nechal zvěčnit na fotografii z válečného zpravodajství jak nůžkovým periskopovým dalekohledem z bezpečí zákopu pozoruje pozice nepřítele. Periskopy pařily k vybavení předválečných pevnůstek a když bunkrologové dnes usilují o uvedení pevností do původního stavu, opatření takového periskopu patří k nejtěžším oříškům.
Jako u mnoha jiných vynálezů předpověděl použití periskopů u ponorek francouzský spisovatel- fantasta Jules Verne. Jeho románové ponorky v mnohém předčily naši současnou techniku, periskopy měly ale poměrně jednoduché, v souladu se stavem tehdejšího stavu optiky. Periskop byl u Nemova Nautilu i u ponorek padouchů umístěn v kovové skříňce na přední straně palubní plošiny. Podobal se periskopům dnešních tanků. Měl sice vybroušené čočky a reflektor, ale nedal se vysouvat nad hladinu.
Zato dnešní ponorky bývají vybaveny hned dvěma teleskopickými periskopy - vyhledávacím a útočným. I když fungují na stejném principu trojbokých skleněných hranolů umístěných na koncích tubusu, u velkých vojenských ponorek se můžou vysunout až do výšky 18 m nad palubu. Tomu se říká periskopová hloubka. Čím hlouběji může ponorka zůstat na periskopové hloubce, tím obtížněji se dá odhalit. Odpovědí na otázku, proč vůbec současné ponorky mají periskop, když existuje řada novějších možností jako získat informace o poloze lodi nebo dění na hladině a ve vzduchu, je to, že optické zaměření je rychlejší a přesnější než např. sonarem nebo radarem. Periskopy jsou běžně kombinovány s dalekohledem umožňujícím 24 násobné zvětšení a systémem pro noční vidění.
Nevýhodou je poměrně malá pozorovací vzdálenost. Je-li např. periskop vysunut tři metry nad hladinu, vzhledem k zakřivení zemského povrchu jím lze dohlédnout do vzdálenosti asi 6 km. Při rychlé plavbě by mohlo dojít k poškození periskopu, proto musí ponorka při plavbě na periskopové hloubce snížit rychlost asi na 5 uzlů. Vysunutý periskop se dá zjistit radarem nebo přístroji měřícími magnetické anomálie a navíc způsobuje vlnu dobře viditelnou z letounu nebo vrtulníku. Pro přímé pozorování okolí jsou periskopy používány i při hladinové plavbě. Důvod je nasnadě - vysunutý periskop je výš než stanoviště pozorovatele na velitelské věži a tak s ním lze dohlédnout dále.
Přestože se periskopy používají už drahnou dobu, přetrvává jejich jeden dost velký nedostatek. Mají omezené zorné pole. Úkol vyřešit tenhle problém dostali technici amerického námořního střediska pro podmořské zbraně (NUWC). Jsou těsně před dokončením systému Net vision 360, který dokáže zobrazit celý obzor v rozsahu 360o.
Periskop o velké délce (Luftzielrohr) používali ponorkoví námořníci ve dne i v noci i k pozorování oblohy za účelem zjištění polohy lodě. Umí to i dnes i když to nepotřebují. Představa námořníka se sextantem patří minulosti - družicové navigační systémy jsou mnohem rychlejší a přesnější.