Jan Zrzavý očima fotografů

Jan Zrzavý očima fotografů
Josef Chroust	Ročník 34 - číslo 42

Potkal jsem tehdy v Praze - na Hradčanském náměstí - zajímavého muže. Zvláštní zjev. Malá postava, mladické držení těla, oduševnělý obličej ozdobený krásným prošedivělým vousem, na hlavě francouzský baret, v ruce bambusovou hůlku. Člověk by řekl: Cizinec, kterého přilákalo nádherné město v srdci Evropy. - Neodolal jsem a vykročil za ním.
    Když se pokochal pohledem na půvabné malostranské střechy a Strahovský klášter, nořící se do mlžného oparu, zamířil k Národní galerii ve Šternberském paláci.
    "Dobrý den, Mistře!" pozdravila paní u prodeje vstupenek a pustila ho s naprostou samozřejmostí dál. Pak se obrátila ke mně. "Jednu?" zeptala se a podala mi vstupenku.
    "Prosím vás, paní, kdo..." ukázala jsem na drobného muže, připomínajícího mi dobrého skřítka.
    "Mistr Zrzavý, přece," nenechala mě dokončit otázku, "chodí sem často..."

Zaplatil jsem vstupenku, ale dovnitř jsem nešel. Vrátil jsem se na náměstí, přecházel sem a tam a přemýšlel. Připomínal jsem, co všechno o něm vím. Mistr, jehož osobité a jedinečné výtvarné vyjadřování přitahuje tolik lidí - nezaměnitelné obrazy Melancholie, Spící lodě či Luna s konvalinkami se bezpečně poznají mezi stovkami obrazů. Což teprve jeho spodobnění krajiny - Bretaň, Benátky, Vysočina, jižní Čechy... Kdesi jsem se dočetl, že k zobrazení skutečnosti přistupoval s náboženskou pokorou. Tato slova dvojnásob platí u jeho obrazů s biblickými tématy. Originální jsou jeho práce ilustrátorské - pro mě stojí nejvýše ilustrace Máchova Máje.
O Janu Zrzavém, který bydlel na Zámeckých schodech pod Pražským hradem, se vypráví, že během pobytu ve Francii ho považovali za anglického krále Jiřího V., který si přijel do Paříže inkognito zaflámovat. Když se omyl vysvětlil, filmaři ho lákali, aby si roli krále zahrál alespoň ve filmu. Upamatoval bych se jistě na víc věcí, ale Mistr právě vychází z galerie a já bych si rád udělal pár snímků...

Tenkrát jsem si moc přál, abych malíře Zrzavého ve staropražských ulicích potkával ještě dlouho. Žel, za necelých osm let - roku 1977 - zemřel. 12. října uplynulo čtvrt století od smrti tohoto velkého Mistra.