Feministky: nejsme žádný spolek!  

Rudolf Baudis

   Ročník 34 - číslo 42  

Zdánlivě agresivní názory některých tzv. bojovnic za ženská práva (feministek) vyvolávají někdy dojem, že feminismus je záležitostí uražených starých panen. Není divu, že mě zajímalo, co to ten feminismus vlastně je.

Protože nevím, jak do toho, abych vyloučil mužskou zaujatost (šovinismus), pokusil jsem se porovnat názory a metody ženského hnutí před sto lety a dnes. Ty starší cituji podle článků otiskovaných v dobových ženských časopisech, současný pohled na problematiku ženského světa vyjadřuje ředitelka feministického spolku (tohle označení mi ovšem neschválila) Gender studies, obecně prospěšné společnosti zabývající se ženskými právy, paní Michaela Marksová-Tominová (dále MMT):
"Feminismus není žádné jednolité hnutí. Každopádně mužský šovinismus není reakcí na feminismus, ale naopak. Ženské hnutí vzniklo jako reakce na staletí trvající situaci, ve které byly ženy považovány za jakési druhořadé muže."

 6_2.jpg (45617 bytes)  6_4.jpg (47646 bytes)  6_5.jpg (31496 bytes)
  6_6.jpg (39682 bytes)  6_7.jpg (44402 bytes)  6_dia1.jpg (63964 bytes)  6_dia2.jpg (43454 bytes)

Nejsou feministky zapšklé staré panny?
Americké ženské listy se k této otázce roku 1901 vyjádřily takto: Jsou jako nedoručené zásilky zůstavší na expresní stanici. Byly původně někomu určeny, avšak osoba ta, které patřily, se nenalezla, buď že byla špatná adresa, anebo nedosti čitelná. Často jsou to cenné předměty, které, pokud by byly správně doručeny, byly by způsobily mnoho radosti a potěšení pravému majiteli.
MMT: "Je pozoruhodné, že představa o feministkách jako šeredných ženách, které se rozhodly bojovat za ženská práva, protože o ně nestál žádný muž, zůstává sto let stejná - a naprosto stejně nepravdivá. Ženy, které před deseti lety zakládaly Gender studies, jsou všechny vdané a mají děti."
Hlavními požadavky ženských spolků před sto lety bylo volební právo pro ženy, možnost studovat a stejná odměna za stejnou práci. Zatímco o volebním právu žen dnes v civilizovaných zemích nikdo nepochybuje a ženy tu tvoří větší polovinu voličů, počet studentek na vysokých školách zůstává spornou záležitostí a je tu i podezření z tzv. pozitivní diskriminace. Otázka třetí není dosud uspokojivě vyřešena.

MMT: Je dobré si připomenout, že právo volit a studovat nemají ženy ani v západoevropských zemích tak dlouho. Např. na univerzitě v Cambridgi sice ženy mohly studovat od r. 1869, ale nesměly se zúčastnit promoce. První ženou, která tu symbolicky převzala diplom v r. 1948, byla nedávno zesnulá anglická královna-matka! A některé perličky z volebního práva: Itálie 1945, Francie 1944, Belgie 1948, Portugalsko 1976.

Děvče, které si samo chléb svůj vydělává
Dívky, hledající místo, málokdy mají vytříbený názor na svůj poměr k zaměstnavateli. Za plat musíme něco vykonati, neboť žádný šéf nemůže dávat peníze zadarmo. Práci nutno věnovati veškerou energii a celý zájem. Rozumějte, že každému šéfovi leží především zájem obchodní na mysli, potom teprve zájem váš. Továrny, obchody a kanceláře podobají se úlům a nejsou zaopatřovacími ústavy pro nezpůsobilé. Jak často odpoví obezřetný zaměstnavatel takové uchazečce, že nemá volného místa (Šťastný domov 1908). A jak dnes feministky obhajují tvrzení, že nefunguje zákon trhu práce a že zaměstnavatel (jímž může být i žena) neplatí stejné peníze ženě za stejný výkon jako muži? Cožpak jsou podnikatelé tak hloupí, že platí zbytečně víc (muži), když by mohli platit méně (ženě) za tutéž práci?
MMT: "To, že u nás existují velké nerovnosti, dokazují statistiky, nejedná se o čísla ženských organizací. Souvisí to se segregací na trhu práce, povolání vykonávaná ženami jsou méně hodnocena. U mužů se také automaticky předpokládá, že živí rodinu a tudíž potřebují větší plat. Ženy ve vyšších funkcích se prý nemohou tak dobře soustředit na práci, protože se zároveň starají o rodinu. Zároveň jsou "vinny" samy ženy, které si samy říkají o nižší mzdu."

Kdo jsme a co chceme
Roku 1887 usnesla se americká ženská Liga pro volební právo oslavit čtyřicetiletí tohoto hnutí mezinárodním sjezdem. O rok později byl založen Svaz amerických ženských spolků. Na sjezdu v Chicagu v roce 1893, za účasti žen z 30 států, se myšlenka rozšířila na založení Mezinárodní rady žen (Světového svazu žen). Českou místopředsedkyní tu byla zvolena Josefa Zemanová, pozdější redaktorka časopisu Šťastný domov. Na třetím sjezdu v Berlíně roku 1904 byl založen Světový svaz pro hlasovací právo žen.

Paní Sewallová, tehdejší předsedkyně Rady se v té době o českých ženách vyjádřila: "Nevzdávám se naděje, že české ženy stanou se v krátké době mocným faktorem v mezinárodní radě žen, nechť už do ní vstoupí jako členky rakouského svazu nebo jako neodvislá národní jednota."

MMT: Všechny významné české spisovatelky, o nichž se učíme ve škole, byly velmi aktivní v ženském hnutí. Např. Eliška Krásnohorská usilovala dvacet let o založení dívčího gymnázia (Minerva), protože jedině maturita mohla ženám otevřít přístup na vysoké školy. Ženské hnutí tehdy spolupracovalo i s muži (T.G. Masaryk, Vojta Náprstek...).

Co dělají ženské organizace
Jest nepochopitelno, že ještě dnes se najdou lidé, kteří se ve své nevědomosti táží:"A k čemu vlastně jsou ty ženské kluby?" Nejlepší odpověď dává ženský klub v Chicagu, jenž první na světě zasadil se o soud pro mladistvé provinilce, otevřel vězeňskou školu, sebral peníze na průmyslovou školu pro chudé a vybavil osmdesát veřejných umýváren. Provozuje bezplatné právní poradny pro chudé ženy a dítky. Zařídil sbírky šatstva i stanice, ve kterých se rozdává mléko a založil nadaci pro chudé ženské studenty. Tyto a další skvělé doklady lidumilné činnosti vysvětlí lépe než celé knihy, jak vznešený úkol si vytknul Ženský klub v Chicagu.

MTM: Tomu byste měli věnovat samostatný článek. Někdejší Politická strana žen a matek sice dávno zanikla, ale fungujících organizací je několik desítek, třeba Unie katolických žen či Kluby křesťanských žen, vykonávající rozmanitou charitativní činnost. Klubů mateřských center je u nás asi 120. Početně největší zůstává Český svaz žen. Pak jsou tu politické organizace jako Klub levicových žen a Sociálně demokratické ženy. Dále je tu řada regionálně působících organizací a sdružení žen manažerek a podnikatelek. Gender studies je informační a vzdělávací centrum a knihovna, kromě toho působí i skupiny na univerzitách v Praze a Brně, organizující přednášky z oblasti "gender studies" tedy o všem, co se týká vztahů mužů a žen. V Sociologickém ústavu AV působí Gender team a Národní centrum žena a věda.

Budoucnost a cíle Mezinárodní rady žen formulovala před sto lety její významná členka lady Aberdeen: "Děti dospějí v lepší rodiče, v lepší občany, lepší muže a ženy. Jako muži a ženy budou nadšenější pro lidskost, vděčnější za krásu a radost života, odhodlanější čelit svízelům a starostem."

MMT: Z mužských organizací znám jen Unii otců usilující o rovné svěřování dětí do péče oběma rodičům. Fakt, že soudy svěřují děti po rozvodu téměř výhradně matkám,
je další podobou genderového stereotypu, jehož důsledkem je tentokrát diskriminace mužů.

Ženy ve společnosti
Paní Cobeová do bostonského časopisu Globe před sto lety napsala:"Každá nevýhoda, s níž se setkává žena při své domácí i veřejné činnosti, je zbytkem brutálního názoru o nadřízeném a podřízeném pohlaví. Ženy ušly veliký kus cesty od doby, kdy musely rozemílati všechno zrní a nosit všechna břemena, leč nesou dosud mnoho nespravedlivých břemen, mezi nimiž nemalým je i vědomí, že je vůbec nésti mají a musí. Příroda dala ženám přednosti stejné, ne-li větší, nežli jsou přednosti mužů. Dokud však platí jejich umělé omezování, dotud je velkou nevýhodou být ženou!"

 


Titulní strana - Archiv - Komentáře - RozhovoryReportáže - Zamyšlení - Fejetony - Spolky a řemesla - Rodinky - Kultura - Cestujeme - Příroda - Technika - KostelyPišme, slyšmeŽivot ve víře
Vydává JUDr. František Talián - "FORTUNA", Jungmannova 7, 110 00 Praha 1
ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím, Kostelní Vydří

Redakce
Ostrovní 30, 110 00 Praha 1
e-mail rodina@rodinaonline.cz  telefon, fax 224 932 034
Rozšiřuje a objednávky přijímá 
Česká pošta. s.p., Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka 800 104 410

 Od 6. 10. 2002 jste 

 návštěvníkem našich stránek