| Učitelský úřad církve |
|
|
Mgr. Zdeněk Pospíšil |
Ročník 34 - číslo 42 |
Podle vlastního katolického porozumění učitelského úřadu ,,přísluší učitelská pravomoc episkopátu (biskupům) jako celku, pokud je ve vzájemné jednotě a zároveň v jednotě s římským biskupem (papežem) jako jeho hlavou a římskému biskupu zase pokud je autoritativní hlavou tohoto sboru.
Autoritativně řídící představitelé celkové církve (papež a biskupové) mohou jednat jako "řádný učitelský úřad" ( v různých stupních závaznosti nauky), ve vykonávání řádné funkce hlásání evangelia (kerygmatu) a řízení a dozoru nad teologií. Když toto kerygma předkládá něco jako Bohem zjevené a pro víru v celé církvi absolutně závazné, pak toto kerygma musí být Božím Duchem absolutně uchráněno od omylu, v tom případě je tedy učitelký úřad neomylný.
Totéž platí, když aktem mimořádného učitelského úřadu papež či všeobecný koncil (sněm) vydají slavnostní definici, tj. s odvoláním na svou nejvyšší učitelskou pravomoc a na uchování Božího zjevení v církvi. Dík přítomnosti Ducha Svatého v ní vyžadují od celé církve absolutní souhlas s výrokem jako Bohem zjeveným. Definitivní rozhodnutí učitelského úřadu jsou nezměnitelná co do obsahu, nikoliv však co do způsobu formulace (jazyk podléhá změnám) - to znamená, že mohou být novým způsobem a lépe vyslovitelná (formulována).
(autor je magistrem teologie, římskokatolický kněz, působí převážně v Brně Židenicích)