| Knižní grafika Josefa Čapka |
|
|
Miloslav Burdátš |
Ročník 34 - číslo 40 |
Manžel byl vášnivým čtenářem. Miloval zejména knížky bratří Čapků.
Celý život sháněl hlavně ta první vydání, u kterých dělal obálky
Josef Čapek. Tvrdil, že jednou budou mít vysokou cenu. Manžel již několik
let není mezi námi a já bych ráda tyto knihy nabídla do antikvariátu. Bojím
se však, aby mne tam nenapálili.
Čtenářka Anna N. z Olomouce
Když mladý nakladatel Otakar Štorch-Marien někdy v roce 1920 nabídl spolupráci dvěma vcelku neznámým intelektuálům, netušil, že zahajuje novou etapu v české knižní kultuře. Byl k nim skutečně velkorysý a oba bratři Čapkové to ocenili. Ve snaze pomoci začínajícímu, finančně nezajištěnému nakladateli starší z bratrů Josef přednesl tento návrh: "Pane nakladateli, nevyhazujou zbytečně peníze za úpravu knížky a za výrobu drahých zinkových štočků. Já obálku i ilustrace tady vyryju do linolea a připravím to na špalíčky tak, aby to šlo přímo tisknout."
Tiskárna po počátečním odporu záhy zjistila, že obrázky a písmena
vyryté do měkkého korkového linolea jsou pro tisk vhodné. Samozřejmě tímto
způsobem šlo tisknout nanejvýše tisíc až dva tisíce výtisků, zato každá
obálka knih bratří Čapků měla nádech originality.
Nutno říci, že všechny obálky, které Josef Čapek tímto způsobem vytvořil,
byly ve své době v naprostém kontrastu s barvotiskovými obálkami jiných
nakladatelů, které se nevkusnou barevností podbízely běžnému čtenáři.
Josef Čapek své obálky pojímal velmi skromně, šetřil výrazovými prostředky,
kombinoval nanejvýš dvě barvy. Když ve vzorníku písem nenašel to, které
ladilo se zbytkem obálky, klidně navrhl a vyryl písmo nové. A nebál se měnit
ani nakladatelskou značku Aventina. I ta musela být v harmonii s celkovým
pojetím knihy. Vytvořil jich snad sto.
V době, kdy oba bratři začali pracovat pro velké nakladatelství Františka Borového, pomalu ustupovala hravá tvořivost požadavkům velkovýroby. Díla Karla Čapka vycházela v obrovských nákladech a skromné obálky přestaly vyhovovat. Většina milovníků obou bratří však i nadále vyhledávala v antikvariátech ty krásné malé brožurky s linorytovovou obálkou, které dodnes obdivují všichni bibliofilové u nás i ve světě. Dokonce jim bylo věnováno i několik výstav. Na Čapkových knižních úpravách se v šedesátých letech vyučila celá řada knižních grafiků. Zejména Zdenek Seydl byl jeho zdatným následníkem.
Jaké jsou dnešní ceny těchto knížek? Nepoškozené brožury se prodávají v rozmezí 200 až 300 korun. Pokud se zároveň jedná o první vydání nebo je v ní podpis autora, může cena dosánout i tisíc korun. Cenu snižuje jak poškození, tak i pozdější převazba, i kdyby byla celokožená. Zájem o Čapkovy obálky projevují i starožitníci. U několika z nich jsem již viděl vyřezanou zarámovanou obálku prodávat jako originál grafiku za několik tisíc korun. V tomto případě se však jedná o podvod na případném kupci a také je to vyjádření prapodivného vztahu ke krásným knížkám.