| Mařák, Mařánek, Mařík |
|
|
Vladimír Mates |
Ročník 34 - číslo 40 |
Výpravy za jmény
"Ve jménech jako Mařan, Mařatka, Mařica… jako by se opakovala nějaká
Mářa…?! Jestli to není náhoda, kde je toho příčina?"
Zdeněk Mařica, Břeclav
Pan Mařica má samozřejmě pravdu. Dnes
je "Mářa" (ale i Mařena) leckde chápána jako hanlivý tvar od
Marie. V uvedených - a ještě dalších příjmeních - se jedná o biblickou
Maří Magdalenu, napravenou hříšnici provázející Ježíše Krista. Pátráním
po příčině, proč ženské křestní jméno proniklo do mužských příjmení,
se dostáváme k určitému obecnému společenskému jevu, jenž má co dělat
s dnešními termíny emancipace či feminismus.
Nebudeme ovšem tak naivní, abychom kausu "Mařák
&" spojovali s dávným matriarchátem, vzbouřenou Vlastou, Ctiradem,
Šárkou… O vedoucí postavení žen ovšem v našem případě jde! Nikoliv však
v rozměru celospolečenském, ale v měřítcích jednotlivých rodin. Pokud v
nich bylo na chlapce přeneseno v té či v oné formě ženské jméno, důvodů
k tomu mohlo být povícero. Pokusím se uvést alespoň některé.
Otec nebyl znám nebo velice brzo zemřel (patre nullo, matre serva). Dítě
bylo počato s "pánem" (feudálním nebo jiným) a dívčina
"hanba" byla přikryta sňatkem s mužem nehodným toho jména -
zaostalým duševně či tělesně. Potomek byl zplozen normálním manželem,
ale žena byla nadprůměrně inteligentní, podnikavá, úspěšná, že ho
velice převyšovala. Sousedé tak mohli z těchto důvodů "překřtít"
i jejího muže. Kalhoty nosila ona, jak se říkalo. A on byl "pod
pantoflem". Hlavou rodiny byla ONA.
Omlouvám se, že musím zveřejnit i nedobrou zprávu pro některé
z Maříků. Mařík byl ve staré češtině i výraz pro flákače, marnotratníka,
lenocha; rčení "posedl ho Mařík" souvisí zjevně se slovesem
"mařit" (tj. čas, majetek, peníze apod.).
K samotnému jménu Marie (staročesky Mářě, později Máří,
ještě později Mářa, Mařena, Mařenka). Původně snad tak nazývali Mojžíšovu
sestru, patrně je tedy egyptské nebo snad aramejské?! V prvním případě by
verze ze země faraonů zněla Mirjam. A výklad? Snad bohumilá. Aramejská
podoba Marjam se interpretuje jako paní (to by ladilo s dnešním tématem).
Setkat se však lze i s překladem krásná.