Společnost Velkého Detektiva Sherlocka Holmese

Společnost Velkého Detektiva Sherlocka Holmese
Rudolf Baudis	Ročník 34 - číslo 38

Velký Detektiv povstal lenivě z křesla a aniž převzal obálku z rukou dr. Watsona, pravil: Píší mi z Čech. To pozná každé malé dítě, že ten papír byl vyroben v Čechách. (V originále: The paper was made in Bohemia!). Tím Království české získalo unikátní postavení. Žádná jiná země se neobjevila v titulu popisu některého z případů nejslavnějšího soukromého detektiva Sherlocka Holmese - jenom Čechy!

Pocta detektivovi s dýmkou mají ve stanovách i spolky, které si říkají holmesologové. Během minulého století jich ve světě vzniklo asi 760 (dnes je jich aktivních kolem 400) s cílem upřesňovat údaje ze života detektiva všech detektivů - Sherlocka Holmese. Do třetího roku své činnosti vstupuje jeden z nejmladších, ale nikoli nevýznamných, Česká společnost Sherlocka Holmese založená v květnu 2000 a v říjnu téhož roku zaregistrovaná MV ČR jako občanské sdružení.

Principem činnosti spolku jsou tři základní předpoklady: Sherlock Holmes nikdy nezemřel a stále žije, jeho příběhy zaznamenal až na výjimky jeho "milý přítel" Johan H. Watson a konečně: sir Arthur Conan Doyle je sice zasloužilý, nicméně pouhý literární agent dr. Watsona starající se o vydávání Mistrova Díla.

Velcí čeští holmesologové
Je snadné stát se členem společnosti? Ta londýnská, založená v roce 1934, byla donedávna, jak je ostatně ve staré dobré Anglii obvyklé, uzavřena počtem členů 1000. Teprve když některý člen zemřel, což se stává, nebo vystoupil, což se nestává, mohl být přijat člen nový. Jako jeden z mála cizinců byl do této prestižní londýnské společnosti r. 1967 přijat Rudolf Čechura, otec Maxipsa Fíka a objevitel nejednoho příběhu S.H. Watsonem nezaznamenaného. Pokoušel se holmesologickou společnost u nás založit už v roce 1968. Zaslouženě dnes zastává funkci Odporný poradce. Druhým českým členem londýnské společnosti je president té české, pan Aleš Kolodrubec.

Kromě nich se holmesologií zabývají i jiní ctihodní rodáci, kupř. paní Zora Wolfová, renomovaná překladatelka "holmesovek", emeritní podplukovník kriminálky a spisovatel Miroslav Kučera, publicista Viktorín Šulc (mj. vítěz televizní autorské soutěže o Dýmku Sherlocka Holmese v níž byl jeho scénář nejlepší mezi 237 příspěvky), policejní rada Kloubek či skladatel Ilja Hurník, autor knížky Muzikální Sherlock Holmes. Pan president Kolodrubec vyniká sbírkou holmesovských ilustrací: "Osobně si myslím, že jediný, kdo zná Mistrovu skutečnou podobu a snad se s ním i setkal, je Adolf Born. Když jsem jeho ilustrace zaslal holmesologům v zahraničí, všichni mi potvrdili, že Holmes vypadá právě takto a ne jinak. Škoda, že i když Mistra zveme k osobní účasti na každoroční oslavě jeho narozenin, zatím se vždy omluvil s tím, že je plně zaneprázdněn povinnostmi na britských ostrovech."

České případy Sherlocka Holmese
Dílo, jak odkaz dosud zaznamenaných (nedá se vyloučit, že jich bylo mnohem více) případů Sherlocka Holmese označují jeho příznivci, obsahuje zatím čtyři obsáhlejší popisy a padesát šest stručnějších vylíčení. Hned jeden z prvních Detektivových případů má souvislost s naší vlastí skrze zpěvačku Irenu Adlerovou. Zapisovatel Watson ho nazval Skandál v Čechách a právě ve vylíčení tohoto případu zaznamenal památnou Mistrovu větu o českém dopisním papíru. Dalším Mistrovým případem se vztahem k naší zemi je případ Šplhajícího profesora, kde se vyskytuje postava českého obchodníka s elixírem mládí.

K členství v české holmesovské společnosti nestačí vyplnit přihláška a zaplatit členský příspěvek (200 Kč ročně). Je třeba absolvovat vstupní test ze základních znalostí holmesologie.

Po přijetí má každý člen dvě hlavní povinnosti všemi silami se starat o popularizaci dobrého jména Sherlocka Holemese a platit členské příspěvky. Což se samozřejmě neobejde bez důkladné znalosti Díla. Za vše, co o Sherlocku Holmesovi víme, v podstatě vděčíme pedantním zápiskůmi dr. Watsona, jak ostatně svědčí jeho vlastní výrok při rozhovoru s Mistrem: "Vašim zásluhám by se mělo dostat veřejného uznání. Mám všechna fakta ve svém zápisníku a veřejnost se o nich dozví."

Holmes není Cimrman
Pokud i přes nezpochybnitelnou serióznost tohoto anglického gentlemana máte pochybnosti o samotné existenci S.H. a napadne vás srovnání s českým géniem Járou Cimrmanem, který rovněž není přesně doložen, pan Aleš Kolodrubec, president holmesologické společnosti, se jménem všech jejích členů a příznivců ohrazuje.:

"Mezi holmesology a cimrmanology je podstatný rozdíl! Zatímco oni objevili génia a dodatečně pátrají po zlomcích jeho díla, my máme k dispozici téměř kompletní dílo Mistra. Odvozujem z něj osobnost Velkého Detektiva, pátráme po detailech jeho života a upřesňujeme detaily jeho případů.

Příkladem může být Holmesův vztah k ženám. Ačkoli i někteří seriozní badatelé přišli s teorií, že Mistr byl vlastně převlečná žena, vycházejíce z faktu, že nebyl nikdy ženat, nalézáme v Díle důkazy, že jeho vztah k něžnému pohlaví byl... no řekněme pozitivní. Někdy zřejmě Watsonův literární agent, ctihodný pan Doyle, při úpravách Watsonových zápisků pochybil, takže je pořád otevřená cesta k novým objevům.

Třebas to, že S.H. byl zřejmě nositelem řádu Čestné legie. V archivu Muzea čestné legie je totiž v roce 1894 pod písmenem H. uvedeno jméno S. Holmes. A kdo jiný by to mohl být nežli Mistr. Zmíněný příběh Skandál v Čechách má pro holmesology zvláštní aspekt v tom, že se tu dr. Watson zmiňuje o Holmesově hospodyni Turnerové, ačkoli je obecně známo, že jí byla paní Hudsonová. Lze se oprávněně domnívat, že ona skvělá domácí byla v oné době na zdravotní dovolené a požádala svou příbuznou nebo známou o zastoupení.

Pozoruhodnou raritu se nám podařilo najít v národním filmovém archivu - německý film Pes baskervilský českého režiséra Lamače, jehož promítání plánujeme na 17. říjen. Dalšími akcemi jsou připravované holmesovské výstavy, ta nejbližší by se měla otevřít v želkovickém muzeu Českého krasu v dubnu příštího roku, další v lednu r. 2004 v Muzeu policie v Praze při příležitosti 150. narozenin Velkého Detektiva."

Studiem zápisků dr. Watsona se lze dopátrat, že S.H. se narodil, 6. ledna 1854 na dvorci svého staršího bratra Mycrofta v hrabství Yorskhire v severní Anglii, stejně jako toho, že se svým o rok starším přítelem Watsonem na slavnou adresu v Baker street přistěhoval ve svých sedmadvaceti letech.

Holmesologie je hra
Základní pravidla Hry zvané holmesologie pocházejí od Ronalda Knoxe, který r. 1911 přednesl památnou přednášku Studie literatury o Sherlocku Holmesovi. Ta se o čtvrt století později stala základem pro vznik prvních spolků. Tím nejstarším je newyorský Baker Street Irregulars z r. 1934, pojmenovaný po skupině mladých darebů o nichž je jako o příležitostných detektivech v Díle několikerá zmínka. O tom, co dělají čeští holmesologové, pan president Kolodrubec říká:"V současnosti má česká společnost kolem 80 členů od sedmi do osmdesáti let, včetně čtyř zahraničních z Rakouska, Austrálie, Japonska a USA.

Chystáme nejen členské legitimace, ale i členský odznak. Rádi bychom založili spolkovou knihovnu z darů členů, snad se nám podaří najít vhodné prostory."
V tomhle jsou zatím o krůček dál v Brně, mají tu už holmesovskou restauraci nabízející nejen Mistrova oblíbená jídla, ale i stylové nádobí, výstavku dýmek, knih, portrét a dokonce je přítomen i samotný Mistr, byť jen v sošné podobě.

K holmesologickým pozoruhodnostem patří sice nákladné, ale zajímavé repliky proslulého obývacího pokoje S.H., jichž je po světě nejméně pět. Pro nás nejblíže je ta ve švýcarském Sherlock Holmes Museum v Meiringenu. Naštěstí už neplatí ani postřeh Karla Čapka z jeho knížky Anglické listy: Ovšem že jsem se byl podívat na Baker Street, a vrátil jsem se strašlivě zklamán. Není tam aní stopy po Sherlocku Holmesovi. Dnes už na známé adrese Baker street 221 B muzeum je, včetně onoho proslulého obývacího pokoje. Na každoměsíční setkání i vás zve Česká společnost Sherlocka Holmese slovy Mistra z telegramu odeslaného dne 6.9.1903 dr. Watsonovi: Přijďte neprodleně, pokud se vám to hodí - pokud ne, přijďte rovněž!